Stojíte před zrcadlem a vidíte někoho, kdo už dávno nevypadá jako vy. Ztratili jste kontrolu, ale nevíte, jak začít znovu. Nejste sami. Tisíce lidí v Česku prochází stejným. A nejúčinnější cesta ven z toho není ta, která vede jen k jednomu terapeutovi. Je to ta, která vede k lidem, kteří vědí, co to znamená být v téhle jámě - a stále jdou dál.
Proč skupina funguje, kde individuální terapie selhává
Když se člověk poprvé dostane do skupinové terapie, často říká: „Co bych měl říkat? Kdo mě vůbec poslouchá?“ Ale za pár týdnů se to změní. Ne proto, že terapeut něco řekl. Ale protože někdo jiný, kdo byl jako vy, řekl: „To jsem já. Přesně tak jsem to cítil.“ Výzkumy z Psychiatrie pro praxi ukazují, že skupinová terapie je u závislých pacientů často účinnější než individuální sezení. Proč? Protože závislost není jen problém mozku - je to problém vztahů. Lidé, kteří se závislostí utajují, se ztrácejí ve světě, kde všechno zní jako „ty jsi jiný“. Skupina to změní. Když slyšíte, že někdo jiný ztratil práci, rodinu, sebevědomí - a stále se snaží - začínáte věřit, že to i vy můžete. Skupiny bývají malé: 6 až 12 lidí. Sezení trvá 60 až 90 minut, obvykle jednou nebo dvakrát týdně. Není to přednáška. Je to prostor, kde se můžete vyjádřit, kde se může někdo zastavit a říct: „To jsem já.“Co se vlastně děje ve skupině?
Nikdo vám neříká, co máte dělat. Ale když se někdo otevře a řekne: „Včera jsem se vrátil k alkoholu, protože jsem se cítil zcela sám,“ - ostatní neříkají: „To je špatně.“ Říkají: „Já jsem to dělal taky. A věděl jsem, že to bude špatně. Ale nevěděl jsem, jak to zastavit.“ To je ta síla. Vrstevnická podpora. Neodborná rada. Neřešení vašich problémů. Jen přítomnost. A když se to opakuje týden co týden, začínáte mít pocit: „Tady jsem v bezpečí.“ Terapeut vede, ale neřeší. Vytváří prostor. Nastaví pravidla: „Nikdo neřeší za druhého.“ „Nikdo nevystupuje.“ „Nikdo nekomentuje, pokud nebyl požádán.“ A pak se stává něco nečekaného. Lidé, kteří se dříve cítili jako „vážně nemocní“, začínají být pro ostatní podporou. Když někdo řekne: „Děkuju, že jsi to řekl. Teď jsem si uvědomil, že to nejsem já - je to závislost.“ - to je moment, kdy se léčba stává životem.Co se stane, když skupina selže?
Není to vždycky krásný příběh. Někdy se do skupiny dostane člověk, který je v agresi, který přijde jen proto, aby se vyšvihoval, nebo který nechce změnit nic. A to může zničit celou dynamiku. Jeden klient z terapeutického centra Solen v roce 2004 řekl: „Někteří lidé v skupině byli příliš agresivní. To mě posunulo zpět.“ A to je pravda. Skupinová terapie není pro všechny. Pokud máte akutní psychotický stav, těžkou poruchu osobnosti nebo jste v počáteční fázi závislosti - může být lepší začít individuálně. Terapeuti musí být schopní tyto situace řídit. Ví, kdy někoho předčasně vypustit. Ví, kdy potřebujete před skupinou individuální přípravu. Některé centra dělají předskupinové sezení, kde se zkontroluje, jestli je člověk připravený. Pokud ne, nechají ho na chvíli sám - a pak ho zase přivedou.
Skupinová terapie vs. terapeutická komunita
Ne všichni znají rozdíl mezi ambulantní skupinovou terapií a terapeutickou komunitou. Ambulantní skupina: chodíte na sezení, pak jdete domů. Pracujete, máte rodinu, život. Většina lidí v Česku začíná tady. Úspěšnost po roce: 40-60 %. Terapeutická komunita: přesídlete. Žijete tam 6 až 18 měsíců. Všechno je strukturované: práce, sezení, chůze, společné jídlo. Nikdo vás nechává být sám. Úspěšnost po roce: 65-80 %. Ale to stojí čas. A peníze. A odvahu. Většina lidí nezačíná v komunitě. Začínají v ambulantní skupině. A pak, pokud se cítí, že potřebují víc - přesunou se. Někteří se vrátí. Někteří ne.Nové závislosti - nové metody
Dříve se léčila závislost na alkoholu, drogách, narkotikách. Dnes se léčí závislost na herních konzolích, sociálních sítích, online pokeru. A to je jiný příběh. Nemůžete říct někomu: „Už nikdy nevstupuj na internet.“ To je nemožné. Ale můžete mu pomoci pochopit: „Když se cítím osamělý, kliknu na hru. A pak se cítím lépe. A pak se cítím hůř.“ Skupinová terapie se přizpůsobuje. Některá centra, jako Adiktio.cz, už používají hybridní model - prezenční i online sezení. To je důležité pro lidi z venkova. Pro ty, kteří nemají auto, nebo se bojí, že je někdo uvidí. A přidávají i jiné metody: malování, taneční terapie, dramatizace. Někdo nemůže říct: „Cítím se vinný.“ Ale může namalovat tmavou barvu a zavřít oči. A pak někdo jiný řekne: „To je přesně to, co já cítím.“
Co říkají ti, kteří přežili
Jedna žena z terapeutické komunity Adiktio v roce 2021 řekla: „Skupina mi ukázala, že nejsem sám v tomhle problému. A to mi dalo sílu pokračovat.“ To je všechno. Nejde o to, že někdo něco „vylečil“. Jde o to, že někdo řekl: „Já taky.“ Výzkumy z roku 2015 ukazují, že průměrná úspěšnost programů kontrolované konzumace alkoholu je 65 %. Ale spektrum je široké - od 25 % do 90 %. Proč? Protože každý člověk je jiný. Někdo potřebuje více času. Někdo potřebuje jinou skupinu. Někdo potřebuje, aby ho někdo jen poslechl.Kdo by měl začít?
Pokud:- Už jste zkusili jednou nebo dvakrát přestat - a selhali jste,
- Číháte na důvod, proč se opět vrátit,
- Nejste sám, ale cítíte se jako byste byli,
- Chcete něco víc než jen „přestat“ - chcete se znovu najít,
skupinová terapie je pro vás.
Není to rychlá cesta. Není to zázrak. Ale je to cesta, kterou už prošli tisíce lidí. A většina z nich se vrátila zpět - ne proto, že měli silnou vůli. Ale proto, že někdo jiný řekl: „Já taky.“
Je skupinová terapie vhodná pro začátečníky závislosti?
Ne vždy. Pokud jste v počáteční fázi a ještě neuznáváte, že máte problém, může být skupina příliš náročná. Lidé v této fázi často zavírají, znevažují nebo útočí na ostatní. V těchto případech je lepší začít individuální terapií, aby se vytvořila základní motivace a důvěra. Až budete připraveni, skupina vám dá to, co individuální sezení nemůže - pocit, že nejste sami.
Může mi skupinová terapie pomoci s závislostí na internetu nebo hrách?
Ano, ale jinak než u alkoholu. U těchto závislostí se nejde o úplnou abstinenci - to není reálné. Cílem je změnit vztah k chování. Skupina pomáhá pochopit, proč k tomu chodíte: je to útěk? Bolest? Samota? Lidé, kteří procházejí stejným, vám ukážou, že nejste „špatný“ - jste člověk, který hledá způsob, jak přežít. A to je první krok ke změně.
Jak dlouho trvá skupinová terapie?
Intenzivní fáze trvá obvykle 3 až 6 měsíců. Celý proces, včetně podpory po ukončení, může trvat 6 až 12 měsíců. Někteří lidé pokračují i déle - ne proto, že nejsou „vyléčení“, ale protože se cítí dobře, když jsou ve skupině. To není závislost - to je podpora.
Je skupinová terapie levnější než individuální?
Ano. Vzhledem k tomu, že terapeut pracuje s více lidmi najednou, je cena za jedno sezení mnohem nižší. Většina ambulantních center v Česku nabízí skupinovou terapii zdarma nebo za symbolickou částku. Terapeutické komunity mohou mít náklady, ale často je hradí stát nebo pojišťovny. Největší náklad je čas - a ten je stejný pro všechny.
Co když se mi ve skupině nelíbí někdo?
To je normální. Není potřeba se s nimi přátelit. Ale pokud někdo vás znevažuje, agresivně reaguje nebo narušuje pravidla, řekněte to terapeutovi. Dobrý terapeut nevyhodí člověka, ale zkusí s ním pracovat - nebo ho přesune do jiné skupiny. Vaše bezpečí je důležitější než něčí „právo“ být v skupině.
Je skupinová terapie v Česku dostupná?
Ano. V Česku je přibližně 50 terapeutických komunit a ambulantních center, která nabízejí skupinovou terapii. Většina z nich je větších měst, ale díky online sezením se dostává i do venkova. Pokud nevíte, kde začít, můžete se obrátit na České sdružení pro léčbu závislostí - pomohou vám najít nejbližší místo.
Nejde o to, abyste se „vyléčili“. Jde o to, abyste se znovu našli. A někdy to potřebuje jen někoho, kdo řekne: „Já taky.“
Napsat komentář