Chodit k psychologovi je dnes stejně přirozené jako navštívit lékaře s bolestí záda. A přesto mnoho lidí v České republice stále cítí, že to je něco, co by mělo zůstat tajemstvím. Proč? Protože stále přežívá starý názor, že duševní potíže jsou znamením slabosti. Ale skutečnost je jiná. Chodit k psychologovi není přiznání k selhání - je to krok k síle.
Stigma není jen ve vaší hlavě - je ve společnosti
V roce 2017 začal Národní ústav duševního zdraví projekt Destigmatizace, který měl za cíl změnit to, jak česká společnost vnímá duševní zdraví. Výsledky nebyly okamžité. Před deseti lety 71 % Čechů věřilo, že duševní problémy by člověk měl zvládnout sám. V roce 2022 to bylo už jen 54 %. To je pokrok. Ale stále každý druhý člověk považuje terapii za značku „nejsi normální“.Když Markéta z Prahy řekla kolegyni, že chodí k psycholožce, ta jí odpověděla: „A co ti řekla, že si blázen?“ Tohle se nestane, když řekneš, že chodíš k kardiochirurgovi. Proč? Protože fyzické onemocnění vidíme jako nemoc. Duševní - jako výčitek. A to je chyba.
Co se změnilo v posledních letech?
Projekt Destigmatizace (2017-2022) nebyl jen kampaní na plakátech. Byl to systém. V 32 krajích se trénovalo 127 pedagogů, jak mluvit o duševním zdraví ve školách. Vytvořily se nástroje, jak podpořit lidi, kteří o své terapii mluví - a výsledky jsou vidět. 82 % lidí, kteří sdíleli své zkušenosti s terapií, zaznamenalo podporu. Ne jen od přátel - ale i od kolegů, rodiny, dokonce od zaměstnavatelů.Počet lidí, kteří navštěvují psychologa, se od roku 2018 zvýšil o 37 %. V roce 2023 bylo zaregistrováno 28 % více žádostí o terapii u lidí do 26 let - díky novému nařízení, které umožňuje plné hrazení psychoterapie pojišťovnami. To znamená, že mladí lidé už nečekají, až jim bude špatně, aby hledali pomoc. Hledají ji předem. A to je revoluce.
Proč to v Česku trvalo tak dlouho?
Ve srovnání s Nizozemskem nebo Německem, kde kampaně jako „See the Person“ fungují už 20 let, jsme začali pozdě. A západní modely, které se přebírají bez přizpůsobení, často selhávají. V Česku se lidé nebojí být „bláznem“ - bojí se být „zneužití“ nebo „neodborně ošetření“. A má to svůj důvod. V roce 2022 bylo v Česku jen 3,2 psychologa na 10 000 obyvatel. Doporučený poměr je 5. Mnoho lidí tedy nemá přístup k kvalitní pomoci - a když ho mají, občas se cítí, že to není „pravá péče“.Navíc i někteří pracovníci v zdravotnictví přetrvávají ve stigmatizujících postojech. Jak řekla Mgr. Slavomíra Pukanová z NÚDZ: „Stigmatizační postoje se nevyhýbají ani odborníkům psychiatrických služeb.“ To znamená, že někdy je potřeba vysvětlovat, že terapie není „poslední možnost“ - ale první volba.
Co dělat, když se stydíš?
Nechceš mluvit o terapii? Není to tvoje chyba. Ale můžeš začít malým krokem. Nejdřív si to řekni sobě. „Nechápu, proč bych měl být hanbený, když se snažím být lepší.“ Pak zkus říct to někomu, komu důvěřuješ. Ne nutně celému oddělení. Jen jedné osobě. Většinou se ukáže, že toho člověka už někdy také něco těžkého potkalo.Podle toolkitu NÚDZ „Jak mluvit o duševním zdraví“ je klíčem neříkat „mám deprese“, ale „pracuji na tom, jak se cítím“. Neříkáš „jdu k lékaři, protože mám zlomenou nohu“, ale „jdu na kontrolu“. Stejně to funguje i s duší.
Online terapie jako most přes strach
41 % lidí v Česku preferuje online terapii. Proč? Protože se cítí bezpečněji. Nemusíš jít do kanceláře, kde tě může znát soused. Nemusíš čekat v příjmu, kde tě může vidět kolega. Můžeš se připojit z postele, v autě, nebo večer, když je doma klid. To není útěk. To je inteligentní volba.Bezplatná linka NÁSLED (800 155 155) v roce 2022 provedla přes 27 000 konzultací. A 63 % lidí, kteří zavolali, později začalo pravidelnou terapii. To je důkaz: první krok není větší, než se zdá. Stačí zavolat.
Co se bude dít dál?
Vláda plánuje do roku 2025 zvýšit financování péče o duševní zdraví o 15 %. V Praze se v roce 2023 spustila kampaň „Pomoc je na dosah“, která zaznamenala 42 000 interakcí na sociálních sítích. Většina lidí, kteří na ní reagovali, řekla: „Dříve jsem to neřekl nikomu.“Ve červnu 2025 se na Pražském hradě uskuteční mezinárodní konference, která se bude zabývat i psychedelickou terapií. To zní jako budoucnost. Ale ve skutečnosti to jen ukazuje, že Česko konečně začíná mluvit o duševním zdraví jako o vědecké oblasti - ne o morálním selhání.
Ty jsi neosamělý
PavlikCZ z Redditu napsal: „Když jsem poprvé šel k psychologovi, skoro jsem se styděl, jako bych byl slaboch. Ale po třech měsících jsem pochopil, že péče o duši je stejně důležitá jako péče o tělo.“Ty jsi nejeden. Každý druhý člověk v Česku v některém okamžiku života potřebuje někoho, kdo ho prostě slyší. A to není slabost. To je lidské. Když jdeš k psychologovi, nechodíš tam, aby tě „napravili“. Chodíš tam, aby tě pomohli najít sebe. A to je nejsilnější věc, kterou můžeš udělat.
Je chodit k psychologovi stejné jako jít k psychiatrovi?
Ne. Psycholog má vysokoškolské vzdělání v psychologii a pomáhá s emocemi, chováním, stresem a vztahy. Nepředepisuje léky. Psychiatr je lékař, který může diagnostikovat duševní poruchy a předepisovat léky. Mnoho lidí začíná u psychologa a až později, pokud je to potřeba, navštíví psychiatra. To je normální cesta - ne výjimka.
Je terapie platná, když se mi nezdá, že se nic nemění?
Ano. Změny v duševním zdraví nejsou jako příjem léku - nejsou okamžité. Někdy se změny projeví až po několika měsících. Důležité je, jestli se cítíš lépe, když o svých problémech mluvíš. Jestli se někdo zastane těch tvých pocitů. Jestli si začínáš věřit víc. To je první krok k opravdovému zlepšení.
Můžu chodit k psychologovi, i když nemám žádnou diagnózu?
Samozřejmě. Terapie není jen pro lidi s diagnózou. Je pro každého, kdo se cítí unavený, ztracený, přetížený nebo jen trochu ztracený. Mnoho lidí chodí k psychologovi, protože chtějí lépe rozumět sobě, zlepšit vztahy nebo zvládnout stres na práci. To je zcela normální a zdravé.
Jak najít dobrého psychologa v ČR?
Začni na portálech jako psychologicka-pomoc.cz nebo zdravotnik.cz. Hledej terapeuty, kteří mají pověření od České psychologické společnosti. Důležité je, aby ti byl terapeut blízký - nejen kvalitní. Zkoušej první schůzku jako test: cítíš se tam bezpečně? Můžeš mluvit o věcech, které ti vadí? Pokud ne, hledej jiného. To je v pořádku.
Je terapie hrazena pojišťovnou?
Pro osoby do 26 let je psychoterapie plně hrazena pojišťovnami od roku 2022. Pro dospělé je hrazena částečně - obvykle 70-80 % nákladů, záleží na pojišťovně. Některé soukromé kliniky nabízejí i slevy nebo platební plány. Pokud máš obtíže s náklady, vyzkoušej bezplatnou linku NÁSLED - pomohou ti najít přístupnou pomoc.
Chodit k psychologovi už není znamení, že něco není v pořádku. Je to znamení, že něco v tobě chce být v pořádku. A to je všechno, co potřebuješ vědět.
Napsat komentář