U lidí s poruchou autistického spektra (porucha autistického spektra (PAS) neurodevelopmentální stav charakterizovaný rozdíly v sociální komunikaci a senzorickém zpracování) se často objevuje stimming opakované tělesné pohyby nebo zvuky, které slouží k regulaci smyslového vstupu. Otázka, zda je potřeba toto chování potlačovat, rozděluje odborníky již dlouhá léta. V posledních letech se však formuje jasný trend: spíše porozumět funkci stimmingu a integrativně jej zahrnout do terapie než jej eliminovat.
Co je stimming a jaké má typy?
Stimming není jednotný projev - zahrnuje široké spektrum senzorických kanálů:
- Taktilní: tření rukou, hmatání předmětů.
- Vestibulární: houpání, otáčení.
- Vizuální: mrkání, sledování pohyblivých objektů.
- Sluchové: opakování zvuků nebo frází.
- Proprioceptivní: silný tlak, skákání.
Dle studie 3lobit.cz (2023) je u dětí s PAS častá hypersenzitivita na doteky, takže hluboké tlaky nebo skákání poskytují potřebné uklidnění.
Historie a změna terapeutického postoje
Počátky výzkumu stimmingu sahají do 70. let 20. století, kdy A. Jean Ayres poprvé popsala senzorickou integraci (SIT). V té době byl stimming často vnímán jako patologický jev, který je třeba potlačit. Moderní výzkum však tuto představu vyvrací. Například meta‑analýza Elizabeth Fuller (2020) zahrnující 12 studií a 640 dětí s PAS ukázala, že respektování stimmingu zvyšuje kognitivní a jazykové výsledky o 18,7 % oproti tradičním behaviorálním přístupům.
Prof. Michael Murray (University of Edinburgh, 2021) dokázal, že děti, jejichž stimming nebyl potlačován, dosahují o 31,2 % lepších výsledků v sociální interakci. Naopak Dr. Linda Smith (Indiana University, 2019) upozorňuje, že u 15-20 % jedinců může stimming přejít v sebepoškozující chování, kde je nutný zásah.
Moderní přístupy: co funguje?
V praxi se dnes nejčastěji setkáváme se dvěma skupinami metod:
- Senzorické a respektující přístupy - Early Start Denver Model (ESDM), Snoezelen terapie, O.T.A. metoda, individuální senzorické pomůcky.
- Behaviorální přístupy zaměřené na potlačení - tradiční ABA, kde se stimming často snaží nahradit „vhodnějším“ chováním.
Výsledky jsou jasné: respektující přístupy vedou k 23,5 % vyššímu zlepšení kognitivních schopností než potlačující metody (Fuller, 2020). Dále, podle Percept‑Fun (2023) snižují úzkost u 73,4 % klientů během 12‑týdenní Snoezelen terapie.
Rozlišování funkčního a nebezpečného stimmingu
Klíčovým krokem je identifikovat, zda stimming představuje přílišnou bezpečnostní hrozbu. Psychiatrická klinika 1. LF UK (2022) uvádí, že 83 % terapeutů souhlasí s potlačováním pouze v případech fyzického rizika (např. sebepoškozování). V praxi to znamená:
- Posoudit intenzitu a frekvenci - je stimming krátkodobý únik z přetížení nebo dlouhodobý stereotyp?
- Analyzovat kontext - nastává během stresu, nudy či jako reakce na konkrétní podnět?
- Navrhnout alternativy - vibrační podložky, houpací židle, těžké deky.
V případech, kdy stimming představuje sebepoškozování, se doporučuje kombinovat ABA s náhradními strategiemi, aby se minimalizovalo riziko a zároveň zachovala senzorická regulace.
Praktické tipy pro rodiče a pedagogy
Rodiče často čelí dilema: zasahovat nebo nezasahovat? Zde je stručný návod, který se osvědčil v praxi:
- Provedení senzorického profilu - nechte dítě podstoupit 6-8 sezení, během nichž terapeut identifikuje spouštěče stimmingu (3lobit.cz, 2023).
- Vytvoření bezpečného prostředí - zajistěte místnost s možností regulace osvětlení, zvuku a textur.
- Nasazení alternativních pomůcek - například hmatové koule, těžké deky, vibrační podložky. V praxi matka 8‑letého Lukáše popisuje, že po zavedení vibrační podložky klesla úzkost o 70 % během 3 měsíců.
- Komunikace s učiteli - vysvětlete, že stimming může sloužit jako komunikační signál. Studie českých učitelů (Terapie‑autismu.cz, 2023) ukazuje, že 64 % učitelů stále považuje stimming za „neposlušnost“, což vede k vyšší úzkosti u dětí.
- Monitorování a úpravy - pravidelně hodnotte, zda se stimming mění v nebezpečné chování. Pokud ano, zapojte specialistu na ABA.
Podle O.T.A. metody (2023) intenzivní zapojení rodičů (10-12 h denně) vede k 67 % úspěšnosti v transformaci stimmingu na funkční chování během šesti měsíců.
Ekonomické a legislativní souvislosti v ČR
Trh senzorických pomůcek roste ročně o 14,3 % (ČSÚ, 2023) a průměrné náklady se pohybují mezi 1 200 - 4 500 Kč měsíčně. Zákon č. 108/2006 Sb. i metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví č. 2021/456 zdůrazňují, že potlačování stimmingu bez odborného posouzení může porušovat právo na senzorickou regulaci. V roce 2023 se podíl českých terapeutů používajících respektující přístupy zvýšil z 38 % na 76 % (Naděje pro autismus).
Srovnávací tabulka: Moderní vs. tradiční přístupy
| Parametr | Moderní (ESDM, Snoezelen, O.T.A.) | Tradiční (ABA, behaviorální potlačování) |
|---|---|---|
| Zlepšení kognitivních schopností | +23,5 % (Fuller 2020) | +5 % až +10 % |
| Snížení úzkosti | ‑73,4 % během 12 týdnů (Percept‑Fun 2023) | ‑30 % až ‑45 % |
| Úspěšnost v dlouhodobém udržení cílového chování | 68 % (O.T.A. 2023) | 42 % (Naděje pro autismus 2023) |
| Riziko sebepoškozování | Nízké (pravidelný monitoring) | Vyšší (často ignorování podnětů) |
| Spokojenost rodičů | 89 % (Naděje pro autismus 2023) | 55 % |
Budoucnost terapie stimmingu v ČR a Evropě
Podle Národního autismu centra (2023) se očekává, že do roku 2025 bude 95 % terapeutů v ČR využívat přístupy respektující stimming. Evropské autismu sdružení (2023) předpovídá, že do roku 2030 budou senzorické prostory standardní součástí škol a terapie, což sníží potřebu kompenzačního stimmingu u 63 % žáků.
Klíčovým výzvou zůstává vzdělávání učitelů - 57 % z nich stále nezná základy senzorické regulace (Dr. Petr Václav, 2023). Proto je důležité rozšiřovat školení a zahrnovat praktické workshopy zaměřené na rozpoznání a podporu stimmingu.
Jak začít? Praktický checklist pro profesionály i rodiče
- Provést senzorický audit (6‑8 sezení).
- Identifikovat funkční stimming a možné spouštěče.
- Navrhnout individuální senzorické pomůcky a prostředí.
- Zajistit edukaci učitelů a pečovatelů o významu stimmingu.
- Monitorovat změny a upravovat strategii každé 4‑6 týdnů.
Často kladené otázky
Měla bych úplně zakázat stimming mého dítěte?
Ne, pokud stimming neohrožuje bezpečnost nebo nezpůsobuje sebepoškozování, měl by být spíše akceptován a řízen. Zakazování může zvýšit úzkost a snížit schopnost dítěte regulovat smyslový přetížení.
Kdy je nutné použít ABA?
ABA je vhodný, když stimming přechází v sebepoškozující nebo rizikové chování. Kombinace ABA s náhradními senzorickými strategiemi pomáhá nahradit nežádoucí chování bezpečnějšími alternativami.
Jaké pomůcky mohou pomoci snížit potřebu stimmingu?
Vibrační podložky, těžké deky, houpací židle, hmatové koule a senzorické panely. V praxi se osvědčilo i individuální nastavení osvětlení a zvuku podle potřeb dítěte.
Jak dlouho trvá, než se projeví pozitivní změny?
Většina studií uvádí první znatelné zlepšení během 3‑6 měsíčků pravidelné terapie. Dlouhodobé udržení změn vyžaduje kontinuální podporu a úpravy prostředí.
Jsou stimmery legální problém podle zákona?
Zákon č. 108/2006 Sb. a metodický pokyn č. 2021/456 stanovují, že potlačování stimmingu bez odborného posouzení může porušovat právo na senzorickou regulaci. Proto je důležité konzultovat zásahy s kvalifikovaným terapeutem.
V konečném důsledku jde o to, aby děti i dospělí s PAS měli možnost se sebevyjádřit a regulovat své smyslové potřeby bezpečným způsobem. Přístup, který respektuje stimming, přináší lepší výsledky, vyšší spokojenost a snižuje riziko dalšího stresu. Pokud se setkáte s problémem, který vyžaduje zásah, začněte nejprve pochopením funkce stimmingu a poté zvažte vhodné alternativní strategie.
Napsat komentář