Maskovaná deprese: Kdy se smutek schovává za podrážděnost a únavu

Maskovaná deprese: Kdy se smutek schovává za podrážděnost a únavu

Maskovaná deprese není jen další složitý termín z psychiatrie. Je to skutečný stav, ve kterém tisíce lidí v České republice trpí - a přitom nevědí, že jsou depresivní. Místo smutku, který si všichni představují, když slyší slovo „deprese“, se projevují únavou, bolestmi hlavy, podrážděností nebo tím, že vám stačí vyvenčit psa, abyste se cítili jako vyčerpáni po třídenním maratonu. A když jdeš k lékaři, říkáš: „Mám problémy s energií, bolesti v kloubech, nejsem schopen se soustředit.“ On ti dělá krevní testy, říká ti, že máš „chronickou únavu“, a posílá tě domů s doporučením, abys spal víc. Ale ty víš, že to není jen o spánku. A nejsi blázen. Prostě jsi unavený - až do kostí.

Co je maskovaná deprese opravdu?

Maskovaná deprese je forma deprese, kde emocionální příznaky - smutek, beznaděj, pocit prázdnoty - nejsou vidět. Místo toho se schovávají za fyzické nebo chovatelské projevy. Lidé si stěžují na bolesti, únava, nespavost, problémy s pamětí, ale neřeknou: „Cítím se špatně.“ A to proto, že si myslí, že to „nemůže být deprese, protože jsem neplakal.“

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR z roku 2023 bylo v České republice diagnostikováno 215 000 nových případů deprese. A odhaduje se, že až 40 % z nich bylo maskovaných. To znamená, že z každých pěti lidí s depresí tři nevědí, že mají deprese - a lékaři jim také neříkají, že by to mohlo být.

Nejčastější příznaky? Únavu, která není únavou. Ne tím, že jsi pracoval 12 hodin. Ale tím, že jsi se ráno probudil a cítil jsi, že jsi už „vyčerpaný“. Jak říká ACME Peče: „K naprostému vyčerpání energie stačí ranní hygiena a vyvenčení psa.“

Druhým klíčovým příznakem je podrážděnost. Ne tím, že jsi někdy zlostný. Ale tím, že jsi neustále na hranici. Můžeš se rozzlobit na to, že ti partnerka nechala špinavé nádobí, na to, že tě dítě přerušilo, na to, že tě v dopravě zdržel vlak. A potom se začínáš obviňovat: „Proč jsem taký zlý? Proč se neumím udržet?“

Proč se to stává právě mužům?

Podle průzkumu TNS Gallup z listopadu 2023 je nejvíce postiženou skupinou muži ve věku 35-54 let. A proč? Protože se jim neříká, že by mohli být smutní. Neříká se jim: „Je to v pořádku, když se necítíš dobře.“

Naopak - u mužů je smutek považován za slabost. Takže se schovává za agresivitu. Za vztek. Za to, že „už to nevydržím“. A když se to projeví tělesně - třeba těžkými končetinami, které ti nejdou zvednout, nebo bolestí hlavy, která ti neustále trvá - lékaři často nevědí, co dělat. Výsledek? Tři roky prošel uživatel „Pavel“ z Facebookové skupiny „Deprese v ČR“: „Mě místo smutku přišel vztek na všechno a na všechny. Byl jsem agresivní doma, na práci, až mě vyhodili. Teprve když jsem začal mít fyzickou slabost, že jsem neudržel hrnek v ruce, šel jsem k lékaři.“

On nebyl „zlostný“. On byl depresivní. A nevěděl to.

Co se děje v těle, když je deprese maskovaná?

Deprese není jen „přílišný smutek“. Je to celkový systémový selhání. Když je mozek dlouho v režimu „přežívání“, vypíná se energetický systém. Nezbytné funkce jako spánek, trávení, imunita a regenerace se zpomalují. To je, proč se objevují fyzické příznaky:

  • Pocit těžkých končetin - jako bys měl na nohou betonové boty
  • Chronické bolesti hlavy, kloubů, svalů - bez viditelného důvodu
  • Zrychlený tep, pocení, závratě - i když jsi seděl v klidu
  • Poruchy spánku: nespavost, časté probouzení, živé sny
  • Ztráta koncentrace, problémy s pamětí, neschopnost rozhodovat se

Podle studie z 1. lékařské fakulty UK v Praze (říjen 2024) tyto příznaky nejsou „náhodné“. Jsou výsledkem dlouhodobého zvýšení kortizolu - stresového hormonu, který se uvolňuje, když mozek „přežívá“. A když to trvá měsíce, tělo se přizpůsobí - a ztratí schopnost se obnovit.

Lékař ukazuje normální výsledek krevního testu, zatímco pacient trpí skrytou depreší.

Čím se liší od chronické únavové syndromu?

Často se to zaměňuje. Ale to je chyba. Chronický únavový syndrom (CFS) má jiná kritéria. Podle Hradec Králové Rozhlasu z listopadu 2023 musí být přítomno alespoň čtyři příznaky současně po dobu nejméně půl roku. A tyto příznaky musí být fyzické - například bolesti, zvýšená únavnost po minimální námaze, problémy s pamětí.

Maskovaná deprese se liší tím, že emocionální komponenta je tam - jen schovaná. Když se podíváš hlouběji, zjistíš, že pacient:

  • Nevidí budoucnost
  • Myslí na smrt - ale neřekne to nikomu
  • Obviňuje se za všechny nezdary - „jsem příliš hloupý“, „vždycky to zblázním“
  • Už nechce nic - ani to, co dříve miloval

Studie z časopisu Psychologie dnes ukazuje, že až 80 % lidí s depresí zažívá úvahy o smrti. Ale v případě maskované deprese je to skryto pod „únavou“ a „nemocí“.

Proč to lékaři přehlížejí?

V rozhovoru pro TN Nova z října 2023 MUDr. Jiří Hrdlička řekl: „Lidé často trpí depresí, aniž by si to uvědomovali, protože se zaměřují na fyzické příznaky jako únava a bolesti.“

A lékaři? Ti se zaměřují na testy. Krev, rentgen, MRI. A když všechno „vypadá v pořádku“, říkají: „To je jen psychika.“

Podle průzkumu České lékařské komory z listopadu 2023 pouze 22 % praktických lékařů v ČR používá standardizované dotazníky pro detekci deprese u pacientů s fyzickými stížnostmi. To znamená, že tři z čtyř lékařů neptají: „Jak se cítíš?“ - když pacient říká: „Jsem unavený.“

Profesor Petr Winkler z Univerzity Palackého v Olomouci říká: „U 30 % pacientů s chronickou únavou je skrytá depresivní porucha, která byla přehlédnuta kvůli zaměření na fyzické příznaky.“

A to je tragédie. Protože léčba existuje. A funguje.

Co můžeš dělat, když si myslíš, že to může být ono?

Nejprve - neobviňuj se. Nejsi slabý. Nejsi zlý. Nejsi „příliš citlivý“. Ty jsi jen trpíš.

Drž si deník. Každý den zapiš:

  1. Co jsi cítil - fyzicky (únava, bolest, závratě)
  2. Co jsi cítil - emocionálně (zlost, beznaděj, prázdnost, vina)
  3. Co jsi dělal (práce, rodina, pohyb)
  4. Co jsi jedl a kolik jsi spal

Po týdnu se podívej zpět. Všimneš si vzoru: „Když jsem neuspal, byl jsem zlý.“ „Když jsem se nesnažil vůbec nic dělat, cítil jsem se prázdně.“ To není „přílišná citlivost“. To je tělo, které volá po pomoci.

Druhá věc - hledej psychologa. Ne nutně psychiatra. Ale někoho, kdo se věnuje maskované deprese. Někdo, kdo neříká: „Zkus víc spát.“

Terapie může být kognitivně-behaviorální, ale také někdy i v kombinaci s antidepresivy. Podle České společnosti pro biologickou psychiatrii je terapeutický efekt u maskované deprese viditelný až po 8-12 týdnech. To je o dva až tři týdny déle než u klasické deprese. A to je normální. Protože tělo se musí zotavit z dlouhodobého stresu.

Tři muži stojí v ulici, každý s jiným příznakem skryté deprese: únavou, bolestí, beznadějí.

Co se děje v Česku teď?

Od ledna 2024 má každý praktický lékař v ČR povinnost při vyšetřování pacientů s chronickou únavou (délkou více než 2 týdny) vyloučit depresivní poruchu. To je nová metodika Ministerstva zdravotnictví.

Od října 2024 probíhá pilotní projekt „Maskovaná deprese - raná diagnostika“ ve třech regionech: Hradec Králové, Olomouc a Plzeň. 450 lékařů prošlo speciálním školením a používá standardizovaný dotazník, který otázky jako:

  • „Cítíte se někdy, že vás všechno vyčerpává, i když nic neuděláte?“
  • „Máte pocit, že jste v posledních měsících více podráždění než obvykle?“
  • „Máte někdy úvahy o tom, že by bylo lepší, kdybyste nebyli?“

Studie z časopisu Česká psychiatrie ukazuje, že tyto nové metody zvyšují přesnost diagnostiky o 28 %.

A to je jen začátek.

Co se stane, když to necháš být?

Maskovaná deprese se nevyhodí sama. Nezmizí, když „všechno zklidní“. Ona se zhoršuje. A zhoršuje tělo. Když trpíš déle než rok, riziko srdečních onemocnění, cukrovky, autoimunitních onemocnění a náhlého vyčerpání stoupá. A většina lidí, kteří to nechají být, skončí na odpočinkovém penzi nebo v nemocnici - kvůli „neznámému syndromu“.

Na druhé straně - lidé, kteří to rozpoznají, se zotavují. Uživatelka „Anna_28“ z Adicare.cz: „Myslela jsem, že mám nějakou tělesnou nemoc. Až po půl roce vyšetřování mě lékař poslal k psychologovi. Zjistili, že to byla deprese.“

Uživatel „Markéta“ na Redditu: „Když mi psycholog vysvětlil, že moje neustálá podrážděnost a únava jsou příznaky deprese, vše začalo dávat smysl. Po třech měsících terapie se cítím jako nový člověk.“

Co teď?

Není to těžké. Jen to vyžaduje odvahu. Pokud:

  • Už nějakou dobu trpíš nevysvětlitelnou únavou
  • Častěji než dříve zlobíš na lidi, kteří ti nevadí
  • Už nechceš nic - ani kafe, ani film, ani pohyb
  • Nejsi schopen se soustředit ani na 5 minut

- pak to není jen „stres“. To je tělo, které volá po pomoci.

Nech si napsat deník. Přečti si to za týden. A pak - najdi psychologa. Ne čekaj, až to „přijde samo“. To nejde. Ale zotavení ano. A je to možné.

Je podrážděnost skutečně příznakem deprese?

Ano. Podle českých psychiatrických standardů a průzkumů Opatruj.se je přetrvávající podrážděnost, netrpělivost, frustrace nebo neobvykle prudká vznětlivost klíčovým příznakem maskované deprese. Lidé si často myslí, že „jen jsou zlostní“, ale ve skutečnosti je to emocionální reakce na dlouhodobý vnitřní stres a vyčerpání, které deprese způsobuje.

Může maskovaná deprese postihovat i ženy?

Ano, ale u žen se častěji projevuje jako smutek, pláč nebo ztráta chuti k jídlu. U mužů je častější forma s maskovanými příznaky - únava, podrážděnost, agresivita. To neznamená, že ženy nemohou mít maskovanou deprese, ale jejich projevy se častěji rozpoznávají jako klasická forma.

Jak dlouho trvá léčba maskované deprese?

Terapeutický efekt antidepresiv u maskované deprese se obvykle projeví až po 8-12 týdnech, což je o 2-3 týdny déle než u klasické deprese. Důvodem je, že tělo musí nejprve překonat dlouhodobé vyčerpání. Psychoterapie může začít dávat výsledky již po 4-6 týdnech, pokud je zaměřená na rozpoznání emocionálních vzorců za fyzickými příznaky.

Proč lékaři často přehlížejí maskovanou deprese?

Lékaři se většinou zaměřují na fyzické příznaky a vylučují „vážnější“ nemoci. Standardní 15minutová návštěva neumožňuje hluboký rozhovor o emocích. Navíc mnoho lékařů nezná nové diagnostické směrnice, které vstoupily v platnost od ledna 2024. Podle České lékařské komory pouze 22 % praktických lékařů pravidelně používá standardizované dotazníky pro detekci deprese u pacientů s fyzickými stížnostmi.

Je možné, že mám maskovanou deprese i když jsem „úspěšný“?

Ano. Maskovaná deprese se často projevuje u lidí, kteří se „drží“ - v práci, v rodině, ve společnosti. Je to přesně ti, kdo „nemají čas na smutek“. Když se však vnitřní vyčerpání překračuje hranici, tělo začne „zlobit“ - únavou, bolestmi, podrážděností. Úspěch ve veřejném životě neznamená, že jsi vnitřně v pořádku.

Napsat komentář

Nejnovější příspěvky