Chodíte na terapii už několik měsíců a přesto se cítíte stejně nebo dokonce hůř? Nejste sami. Mnoho lidí prochází tím, že se jim zdá, že terapie nepomáhá. A to i když se snaží, přicházejí pravidelně, otevírají se a chtějí změnu. To neznamená, že jste selhali. Znamená to, že něco v procesu nefunguje - a to je úplně v pořádku. Terapie není magie. Není to výlet, kde byste měli okamžitě cítit, že všechno je lépe. Ale ani to není dlouhodobá ztráta času, pokud víte, kdy se podívat na to, co se děje.
Je to jen obtížná fáze, nebo opravdu nepomáhá?
První věc, kterou si musíte uvědomit: v prvních týdnech nebo měsících se může stav zhoršit. To není chyba. Když začnete prohlubovat věci, které jste dlouho potlačovali - úzkost, zlost, smutek, trauma - vaše duše to nebere jako novou kafe. Bere to jako bouřku. Výzkum z University of Oslo a český výzkum Psychologického ústavu AV ČR potvrzují: až 80 % lidí zažívá dočasné zhoršení během prvních 4-6 sezení. Pokud jste v terapii jen 2 měsíce a cítíte se hůř, to nemusí být známka selhání. To může být přesně ten moment, kdy se začíná něco dít.
Ale pokud po 3-6 měsících pravidelného chodění (tj. 12-24 sezení) nevidíte žádný pokrok - nebo jste si vůbec neuvědomili, co byste měli chtít změnit - pak je čas zastavit a přemýšlet. Nejde o to, jestli jste „dostatečně silní“. Jde o to, jestli terapie funguje pro vás.
Co znamená, že terapie nepomáhá?
Neúčinná terapie se neukazuje jen tím, že se necítíte lépe. Ukazuje se v detailech:
- Terapeut vám nikdy neřekne, co máte za cíl. Nemáte žádný plán, jen si povídáte o tom, co vás trápí.
- Při každém sezení se vracíte k tomu samému. Nic se nevyvíjí, nic se neřeší.
- Nezaznamenáváte žádné změny ve vašem chování, vztazích, spánku, náladě - ani malé.
- Nejste si jistí, jestli vás terapeut vůbec slyší. Cítíte se jako číslo v jeho kalendáři.
- Terapeut se brání, když mu řeknete, že se necítíte bezpečně. Nebo vás znevažuje, když se ptáte: „Co tady děláme?“
Podle průzkumu Hedepy z roku 2022 je 56 % lidí, kteří terapii ukončili, uvedlo jako hlavní důvod: „Necítil jsem s terapeutem spojení.“ To není jen „něco mi nevyhovuje“. To je základní stavební kámen terapie - terapeutický vztah. Bez něj se změna nevytvoří. Výzkumy potvrzují: až 70 % úspěchu terapie závisí na tom, jestli klient cítí důvěru, bezpečí a respekt.
Kdo je terapeut, který vám nepomáhá?
Některé terapeuty nejsou špatní. Jsou jen nevhodní. A to nejen kvůli osobnosti. Někdy je to kvůli vzdělání.
Podle dat České lékařské komory z roku 2022 má pouze 65 % psychoterapeutů v ČR akreditované vzdělání v konkrétním terapeutickém směru. To znamená, že mnoho lidí chodí na terapii k lidem, kteří nejsou specializovaní na jejich problém. Kdo má úzkostnou poruchu, nemá smysl chodit k terapeutovi, který pracuje hlavně s rodinnými konflikty. Kdo má traumata, nemá smysl chodit k někomu, kdo používá jen „povídání“ bez struktury.
Terapeut, který vám nepomáhá, často:
- Nezná konkrétní metody pro váš problém (např. CBT pro úzkost, EMDR pro trauma).
- Nemá certifikaci na konkrétní diagnózu.
- Neumí vysvětlit, proč používá konkrétní techniku.
- Neříká, kolik sezení se obvykle potřebuje na váš problém.
Naopak, terapeut, který vám pomůže, je schopen říct: „Pro vaši úzkost je nejúčinnější kognitivně-behaviorální terapie. Průměrně to trvá 15-20 sezení. Budeme pracovat na tom, jak přerušit tyto myšlenky, které vás drží v okruhu.“
Co dělat, když si myslíte, že terapie nepomáhá?
Nechte se nejprve vyzvat. Nejdřív si to s terapeutem promluvte. Ne jako útok. Ale jako otázku: „Cítím, že tu nejde o to, co potřebuji. Můžeme se na to podívat?“
Dobrý terapeut to nebere jako útok. Berou to jako příležitost. Ví, že terapie je společná práce. Pokud vás to vůbec nezajímá, pokud se obrání nebo se vyhne této diskusi - to je velký červený signál.
Než rozhodnete o změně, zodpovězte si tři otázky:
- Pracujeme na konkrétním cíli? (např. „snížit úzkost před společenskými situacemi“)
- Už jsem zažil alespoň jednu malou změnu? (např. „přestal jsem se vyhýbat telefonním hovorům“)
- Cítím se v této místnosti bezpečně? Nebo se snažím být „dobrý klient“?
Pokud odpovědi zní „ne“, „ne“, „ne“ - pak je čas přemýšlet o změně.
Kdy a jak změnit terapeuta?
Změna terapeuta není selhání. Je to inteligentní rozhodnutí. Výzkum Czech Psychotherapy Research Group z roku 2023 ukazuje: 72 % lidí, kteří změnili terapeuta po neúspěšné terapii, dosáhlo lepších výsledků.
Nechcete jen „nějakého“ terapeuta. Chcete toho správného. A ten se hledá podle konkrétních kritérií:
- Specializace: Hledejte terapeuta, který má certifikaci na váš problém - úzkost, depresi, trauma, poruchy příjmu potravy. Terapeuti specializovaní na konkrétní diagnózy mají o 25 % vyšší úspěšnost.
- Metoda: Víte, jaký přístup vám vyhovuje? Kognitivně-behaviorální? Psychodynamický? EMDR? Ptejte se, jakou metodu používá a proč.
- První sezení: Nezahajujte dlouhodobou terapii bez prvního „testovacího“ sezení. Většina terapeutů nabízí 1-2 sezení za nižší cenu. Použijte je.
- Referenční seznam: Některé terapeutické centra mají seznamy terapeutů podle specializace. Česká asociace pro psychoterapii vydává takový seznam.
Změňte terapeuta slušně. Napište krátkou zprávu: „Děkuji za vaši práci. Přemýšlím o tom, jak si mohu lépe pomoci, a rozhodl jsem se hledat terapeuta s jinou specializací. Je to rozhodnutí o procesu, ne o vás.“
Nechte poslední sezení jako uzavření, ne jako odchod. To vám dá klid a umožní vám přijít k novému terapeutovi s čistým svědomím.
Co se stane, když změníte terapeuta?
Ne všichni noví terapeuté budou ideální. Ale pokud jste vybrali někoho s konkrétní specializací, s jasným přístupem a s ochotou diskutovat o vašich potřebách, pravděpodobnost úspěchu stoupne na 85 %. Výzkum z časopisu Psychotherapy Research to potvrzuje.
Uživatelka „Marie_27“ z fóra MojePsychologie.cz po 8 měsících terapie, kde se cítila jako „předmět“, našla nového terapeuta, který se specializoval na úzkost a empatii. Za 4 měsíce se cítila jako nová osoba. „Nikdy jsem si neuvědomila, že můj předchozí terapeut nebyl špatný. Jen nebyl pro mě.“
Nezapomeňte: terapie není o tom, že „musíte být silný“. Je o tom, že se najde někdo, kdo vás pochopí. A to někdy trvá víc než jedna pokusná cesta.
Co dělat, když nemůžete změnit terapeuta?
Někdo má omezený rozpočet. Někdo žije ve městě, kde je jen pár terapeutů. Někdo má strach, že se „nemůže“ vzdát.
Pokud nemůžete změnit terapeuta, zkusíte toto:
- Požádejte o písemný plán terapie. Co máte za cíl? Jak se to měří? Kdy se to bude hodnotit?
- Seznamte se s konkrétními technikami. Např. pokud máte úzkost, přečtěte si knihu „Zvládnutí úzkosti“ od Davidů a Barlowa. Víte, co máte dělat, i když terapeut neříká nic.
- Přidejte si podporu mimo terapii. Podpůrné skupiny, knihy, aplikace jako Woebot nebo Sanvello. Někdy je to jen trochu „přírodní léčba“.
- Zkuste si vytvořit vlastní „terapeutický deník“. Každý týden si napište: Co jsem cítil? Co jsem dělal jinak? Co se změnilo? To vám dá zpětnou vazbu, kterou terapeut možná nevidí.
A pokud vás terapeut znevažuje, ignoruje nebo se chová jako autorita, která nechce slyšet - pak to není terapie. To je výkon. A výkon není léčba.
Kdy se vyplatí trvat?
Terapie není rychlá léčba. Ale není ani nekonečná ztráta času. Pokud:
- Pracujete na konkrétním cíli,
- Už jste zažili alespoň jednu malou změnu,
- Cítíte, že terapeut vás slyší a respektuje,
- A máte jasný plán, jak dál,
- pak se vyplatí trvat. I když je to těžké. I když je bolestivé. I když se cítíte, že se nic nezměnilo.
Terapie není o tom, že vás někdo „vyléčí“. Je o tom, že se naučíte, jak se sám sebe léčit. A to trvá čas. Ale ne nekonečně.
Je to jako učit se jízdu na kole. První týdny padáte. Ale když už jednou zvednete ruce a jen jednou ujedete 10 metrů bez podpory - víte, že to jde. A pak už jen potřebujete správného trenéra. A správné kolo.
Je normální, že se mi po terapii stále hůř?
Ano, je to normální, pokud jste v terapii méně než 3 měsíce a pracujete na hlubokých problémech, jako je trauma nebo dlouhodobá úzkost. Dočasné zhoršení je častým příznakem, že se něco uvnitř přesouvá. Ale pokud se hůř cítíte po 6 měsících a nevidíte žádný pokrok, není to normální - je to signál, že něco v procesu nefunguje.
Můžu si vybrat terapeuta podle pohlaví nebo věku?
Ano. Výběr terapeuta není jen o vzdělání. Je to i o tom, kdo vám „sedí“. Pokud se cítíte bezpečnější s ženou, s mužem, s někým starším nebo mladším - to je důležité. Nejde o stereotypy. Jde o to, kdo vám umožní otevřít se. Pokud se cítíte jako „předmět“ u muže ve 40, a při ženě ve 30 jste schopni plakat - vyberte ženu. To není slabost. Je to inteligentní výběr.
Je terapie v ČR příliš drahá?
Průměrná cena jednoho sezení je 950 Kč. To je hodně, pokud máte malý příjem. Ale existují možnosti: některé univerzity nabízejí terapii za 300-500 Kč (např. UK Praha, Masarykova univerzita). Některé neziskovky poskytují terapii zdarma pro lidí s nízkým příjmem. A některé terapeuti mají systém „slevy za zájem“. Neptejte se, jestli to existuje - zeptejte se, jak to získat.
Je lepší jít na psychologa nebo psychoterapeuta?
Psycholog má vzdělání na psychologii, ale nemusí mít terapeutickou certifikaci. Psychoterapeut má speciální vzdělání v psychoterapii a je akreditován. Pokud potřebujete hlubokou změnu, vyberte psychoterapeuta. Pokud jde o podporu, konzultaci nebo testování, psycholog může být dostatečný. Vždy se zeptejte: „Máte akreditované vzdělání v psychoterapii?“
Co když se bojím, že budu muset změnit terapeuta?
Bojíte se, že to znamená, že jste „neúspěšný“. Ale to není pravda. Změna terapeuta je jako změna lékaře, když vám lék nepomáhá. To není porážka. To je odpovědnost. To je důkaz, že se o sebe staráte. A to je přesně to, co terapie má být - ne o tom, jak jste „dobrý“, ale o tom, jak se o sebe postaráte.
Napsat komentář