Klinické škály: Jak se měří duševní stav a proč to v terapii důležité je

When working with klinické škály, standardizované nástroje, které psychologové a psychiatři používají k objektivnímu hodnocení duševního stavu. Also known as psychologické škály, it helps track changes over time and decide if treatment is working. Nejde o nějaký tajný test, který vás chce zkontrolovat. Je to prostě nástroj, jako váha pro tělo – jen že měří váš vnitřní stav.

Klinické škály se používají u úzkosti, stavu, kdy se člověk cítí napjatý, strachuje nebo se vyhýbá situacím, deprese, pocitu beznaděje, únavy a ztráty zájmu, nebo poruchy osobnosti, trvalých vzorcích chování, které ztěžují vztahy a každodenní život. Každá škála má své otázky – některé se ptají, jak často se cítíte vyčerpaní, jiné, jak moc vás trápí myšlenky na sebevraždu. Nejde o to, jestli odpovíte „správně“. Jde o to, aby terapeut viděl, co se děje u vás, a ne jen to, co mu řeknete.

Proč to vůbec dělat? Protože vaše pocity mohou být zavádějící. Když jste v depresi, můžete si myslet, že „nic se nezměnilo“, ale škála ukáže, že vás už netrápí každý den stejně silně. Když máte úzkost, můžete si myslet, že „to je jen strach“, ale škála ukáže, že vaše fyzické příznaky – třeba srdeční bušení nebo potení – se zhoršily. A to je přesně ten bod, kde terapie začíná fungovat – ne když se cítíte „lepe“, ale když se změní něco měřitelného.

V Česku se používají škály jako PHQ-9 pro depresi, GAD-7 pro úzkost, nebo DAST pro závislost. Nejsou dokonalé, ale jsou jediné, co mají vědecký základ. Nejde o to, abyste se „zapsali“ do nějaké kategorie. Jde o to, abyste věděli, kde jste, kam směřujete a jestli ten směr vůbec dává smysl. Někteří lidé se bojí, že škály je „označí“ – ale ve skutečnosti vám pomáhají přestat se označovat sami sebe. Když vidíte, že vaše skóre kleslo z 22 na 8, už neříkáte „jsem špatný“, ale „měním se“.

Co najdete v článcích níže? Jak se klinické škály používají, když terapie nepomáhá, jak se měří impulzivita u poruch osobnosti, nebo jak se sleduje pokrok v terapii traumatu. Některé články ukazují, jak škály pomáhají při komorbidity – kdy máte najednou úzkost i depresi. Jiné vysvětľují, proč je někdy potřeba změnit terapeuta, když škály neukazují žádný pokrok. A některé ukazují, jak se tyto nástroje používají i v krizových situacích – když je potřeba rychle pochopit, jak vážná je situace.

Jak měřit pokrok v psychoterapii: Sebehodnocení, dotazníky a klinické škály

Jak měřit pokrok v psychoterapii: Sebehodnocení, dotazníky a klinické škály

Měření pokroku v psychoterapii pomocí sebehodnocení, dotazníků jako CORE-OM a ORS zvyšuje úspěšnost terapie až o 65 %. V Česku se ale používá jen u 28 % terapeutů. Zjistěte, jak tyto nástroje fungují v praxi a proč je stojí za zavedení.

Pokračujte ve čtení

  Kategorie

  POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY

  ŠTÍTKY

psychoterapie terapie online terapie autismus kognitivně behaviorální terapie trauma cena terapie krizová intervence duševní zdraví rodinná terapie DBT psychologická pomoc PTSD EMDR hraniční porucha osobnosti BPD terapie porucha osobnosti ADHD sebevražedné myšlenky KBT

Nejnovější příspěvky

Menu

© 2025. Všechna práva vyhrazena.