Somatic Experiencing není jen další forma psychoterapie. Je to způsob, jak tělo samo sebe naučí znovu začít fungovat po trauma. Když se něco špatného stane - útok, nehoda, násilí, dětské zanedbání - nervový systém se zapne do reakce boje nebo útěku. Ale pokud nemůžeš utéct ani bojovat, energie zůstane uvězněná. Tělo si ji pamatuje. A ta energie se nevytratí sama. Zůstává tam jako skrytý náboj, který se projevuje jako chronická úzkost, nevysvětlitelné bolesti, noční můry nebo pocit, že nikdy nejsi v bezpečí.
Co je Somatic Experiencing skutečně?
Somatic Experiencing (SE) vymyslel americký lékař a psycholog Dr. Peter A. Levine. Pozoroval, že divoká zvířata, která přežila útok, se po něm třesou. Třes je jejich přirozený způsob, jak uvolnit přebytečnou energii, kterou tělo vyprodukovalo pro boj nebo útěk. Lidé to neudělají. Místo toho se zatváří, zadrží dech, zatíží svaly a vnitřně se zablokují. SE říká: tělo už ví, jak se uzdravit. Jen potřebuje pomoci.
SE pracuje odspodu - od těla. Nejde o to, co si pamatuješ nebo jak to vysvětluješ. Jde o to, co cítíš v břiše, v hrudi, v rukou, v zádech. Terapeut ti pomáhá pozorovat tyto malé tělesné senzace: kde se napínáš? Kde cítíš tep? Kde se tělo chce pohybovat? Nepřinášíš si vzpomínky na událost. Místo toho sleduješ, jak tělo reaguje na náznaky bezpečí nebo nebezpečí. To se jmenuje pendulace - přechod mezi pocity, které jsou těžké, a těmi, které jsou klidné a bezpečné. A titrace - práce s trauma v malých, spravovatelných kouskách, abys nepřetížil nervový systém.
Proč to funguje, když talk therapy selhala?
Mnoho lidí prošlo kognitivně-behaviorální terapií (CBT), kde se učíš přemýšlet jinak o svých myšlenkách. Ale pokud je trauma uložené v těle, ne v hlavě, CBT často nestačí. SE to řeší jinak. Když jsi dítě a někdo tě zneužíval, neměl jsi slova, abys to popsal. Neměl jsi kontrolu. Ale tělo si to pamatuje. SE se neptá: „Co se stalo?“ Ptá se: „Kde to cítíš teď?“
Studie z roku 2021 publikovaná v European Journal of Psychotraumatology analyzovala 16 klinických studií a našla předběžné důkazy, že SE snižuje příznaky PTSD, úzkosti a tělesných bolestí spojených s trauma. Někteří odborníci stále kritizují nedostatek velkých náhodně kontrolovaných studií, ale v praxi mnoho lidí hlásí změny, které jiné metody nedokázaly. Jeden klient z České republiky řekl: „Po 8 měsících SE jsem poprvé za 20 let přestal mít ten tlak na hrudi - jako bych se znovu naučil dýchat.“
Co se děje během jedné sezení?
Nejde o to, abys se posadil a vyprávěl celou svou historii. První sezení se často týká jen toho, aby jsi se naučil vnímat tělo. Terapeut ti položí otázky jako: „Když o tom přemýšlíš, kde v těle cítíš napětí?“ Nebo: „Co se stane, když se zkusíš pomalu pohybovat rukou?“
Poté se začne pracovat s malými „okénky“ - krátkými okamžiky, kdy se tělo připomíná traumatickou situaci. Ale ne v celé síle. Vždycky se zpět vrátíš k něčemu bezpečnému: třeba k pocitu nohou na zemi, k hlubokému dechu, k představě místa, kde jsi se cítil v klidu. To je resourcování. Bez toho by ses mohl přetížit. Mnoho lidí, kteří SE zkusili a zklamali, to udělali proto, že terapeut příliš rychle šel do trauma. Správný SE je pomalý, jemný, jako když se otevírá zámek z klíčem, který se neotáčí, dokud není správně vložený.
Jaké jsou další tělové terapie?
SE není jediná tělově orientovaná metoda. Existuje například Sensorimotor Psychotherapy, která kombinuje tělesné senzace s kognitivními procesy - tady se pracuje i s tím, jak si trauma vyprávíš. Hakomi se zaměřuje na vztahy a důvěru, často používá dotek a pozorování automatických reakcí. Feldenkrais a jógová terapie se více zaměřují na pohyb a uvolnění, ale nejsou zaměřené přímo na trauma.
SE se od nich liší tím, že se drží přesně za tím, co se děje v nervovém systému. Nejde o to, abys se „vědomě“ uvolnil. Jde o to, abys svému tělu dovolil, aby se samo uvolnilo. To je klíčový rozdíl. SE neříká: „Dej se do pohybu.“ Říká: „Pozoruj, co tělo chce udělat.“
Je SE vhodný pro každého?
Není. Pokud máš těžkou poruchu osobnosti, těžkou deprese nebo jsi v akutní krizi, SE může být příliš silný. Také pokud máš velmi nízkou tělesnou vnímavost - třeba proto, že jsi vždycky žil v hlavě - můžeš mít potíže s tím, jak začít. Některé lidé říkají: „Nevím, co cítím. Je to jen ten tlak.“ To je normální na začátku. Terapeut ti pomůže rozpoznat tyto signály.
Na druhou stranu, SE je jedna z mála metod, která funguje u lidí, kteří nemohou mluvit o svém trauma. Například děti, lidé s autismem, nebo ti, kteří byli zneužíváni v dětství a ztratili přístup k vlastním emocím. Tělo si pamatuje všechno. A SE je jedna z mála cest, jak s tím pracovat bez slov.
Co je potřeba vědět o terapeutcích v Česku?
V České republice je podle oficiálního registru Somatic Experiencing International k říjnu 2023 17 certifikovaných SE terapeutů. Z nich 12 hovoří česky. Výuka trvá tři roky a zahrnuje 280 hodin výuky, osobní terapii a supervizi. Cena celého programu v USA je okolo 7 500 dolarů - v Česku se cena za terapii pohybuje mezi 800 a 1 500 Kč za hodinu, podle místa a zkušeností terapeuta.
Je důležité hledat certifikovaného terapeuta. Mnoho lidí se přihlásí jako „tělesní terapeuti“, ale nemají SE výuku. Pravý SE terapeut neřeší tělesné bolesti jako „nepohodlí“. Řeší je jako signály nervového systému, který se snaží přežít. Pokud ti terapeut říká: „Zkus to víc cítit“, ale nepomáhá ti s přechodem mezi bezpečím a napětím, není to SE.
Podpora je k dispozici skrze komunitu Somatic Experiencing Česká republika na Facebooku, která má přes 1 450 členů. Trauma Centrum v Praze pravidelně pořádá workshopy pro veřejnost. Mnoho terapeutů nabízí i online sezení - což je pro mnoho lidí v menších městech jediná možnost.
Co říkají lidé, kteří to zkusili?
Na platformě TherapyDen má SE průměrné hodnocení 4,6 z 5. Nejčastější pochvaly: „Přirozený přístup“, „Nikdy jsem se necítil tak bezpečně během terapie“, „Začal jsem znovu cítit své tělo.“
Stížnosti se často týkají pomalého tempa. Někdo říká: „Chtěl jsem rychlejší výsledek.“ Ale SE není rychlá metoda. Je to jako zahradník, který nechává semínko klíčit - nevytahuje ho, aby viděl, jestli roste. Výzvy, které lidé popisují: „Nevěděl jsem, co mám cítit“, „Měl jsem pocit, že se přetížím“, „Neměl jsem pocit, že terapeut rozumí.“ Tyto problémy většinou vznikají, když terapeut neumí dobře resourcovat nebo pracuje příliš rychle.
Jeden uživatel na Redditu napsal: „Po šesti měsících SE jsem poprvé po deseti letech spal celou noc bez nočních můr. Nebylo to magie. Bylo to to, že jsem se naučil, že tělo může být bezpečné.“
Kde SE dnes využívají?
SE se začíná objevovat i v systémech zdravotní péče. V USA je už součástí programů pro veterány s PTSD u Ministerstva zdravotnictví. V Německu je schválen jako součást trauma-informativní péče. V České republice probíhá od ledna 2023 pilotní projekt ve Vojenské nemocnici v Praze - Střešovicích. Zatím má 63 % účastníků s PTSD výrazně snížené příznaky po šesti měsících SE terapie.
Trh trauma terapií roste - v roce 2023 měl celosvětový trh hodnotu 15,2 miliardy dolarů. SE představuje asi 5 % tohoto trhu, ale odborníci předpovídají, že do roku 2027 to bude 8 %. Proč? Protože lidé hledají metody, které fungují, když jiné selhaly. A tělo neklame.
Co je důležité pamatovat?
SE není zázrak. Není to „všechno, co potřebuješ“. Někdy se kombinuje s EMDR, s psychodynamickou terapií nebo s fyzikální rehabilitací. Ale je to jedna z mála metod, která se obrací k tělu jako ke zdroji uzdravení, ne k jeho „poruchám“.
Pokud jsi zkušený s CBT a stále cítíš, že něco chybí - že máš bolesti, které lékaři nevysvětlí, nebo úzkost, která se nechce odstranit - SE může být tím, co hledáš. Nejde o to, abys „všechno vyřešil“. Jde o to, abys se naučil, že tělo je tvoje přítelkyně, ne nepřítel. A že máš v sobě schopnost se uzdravit. Jen potřebuješ někoho, kdo ti pomůže slyšet, co říká.
Napsat komentář