Rozumět rozdílům mezi různými typy psychoterapie může být klíčové pro výběr správné pomoci. V tomhle textu si rozdělíme čtyři hlavní osy - direktivní a nedirektivní přístupy, a pak podpůrné versus rekonstrukční terapie. Každá z nich má jiné cíle, délku trvání a typ klienta, pro kterého funguje nejlépe.
Co je psychoterapie?
Psychoterapie je systematický proces, ve kterém odborník (psycholog, psychiater nebo sociální pracovník) pomocí rozhovoru a specifických technik usiluje o změnu negativních myšlenkových vzorců, chování a emočních reakcí klienta. Historie sahá k Sigmundu Freudovi, který v roce 1890 založil psychoanalýzu - první moderní psychoterapeutický směr. Dnes existuje stovky variant, ale všechny lze zařadit do tří hlavních proudů: psychodynamického, kognitivně‑behaviorálního a humanisticko‑existenciálního.
Direktivní vs. nedirektivní terapie
Direktivní terapie jsou ty, kde terapeut aktivně řídí setkání, dává konkrétní úkoly a doporučení. Typickým příkladem je Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT). Terapeut pomáhá klientovi identifikovat a přepsat distorzcované myšlenky, často s domácími úkoly a strukturovanými cvičeními. Další direktivní přístup je Dialektická behaviorální terapie (DBT), která kombinuje dovednosti řešení problémů s akceptací a je často volena pro hraniční poruchu osobnosti.
Nedirektivní terapie naopak minimalizují terapeutovo vedení. Klient je považován za hlavního aktivistu svého procesu. Nejznámější je Rogersova klient‑centered terapie, která klade důraz na podmínku bezpodmínečného respektu a empatie. Gestalt terapie patří také sem - soustředí se na „tady a teď“ a podporuje klienta, aby se stal pozorovatelem vlastních prožitků.
Podpůrná vs. rekonstrukční terapie
Podpůrná terapie se zaměřuje na posílení již existujících obranných mechanismů a poskytování emocionální stability. Používá se hlavně v akutních krizích nebo u závažných psychotických stavů, kde by hluboká rekonstrukce byla příliš náročná. Příkladem je Podpůrná terapie, která pomáhá klientovi znovu prožít pozitivní pocity užitečnosti a přínosu.
Rekonstrukční terapie jdou mnohem dál - cílí na změnu osobnostní struktury a řešení kořenových problémů. Typickým představitelem je Psychodynamická terapie, která pracuje s nevědomými konflikty a často trvá roky. Další forma je Existenciální terapie, která kombinuje nedirektivní přístup s rekonstrukčním cílem a zaměřuje se na otázky smyslu a existenciální úzkosti. Logoterapie Viktora Frankla může být jak podpůrná (v krizových situacích), tak rekonstrukční (při hledání životního smyslu).
Tabulka: Srovnání hlavních os
| Dimenze | Direktivní | Nedirektivní | Podpůrná | Rekonstrukční |
|---|---|---|---|---|
| Hlavní cíl | Změna konkrétních myšlenek a chování | Podpora sebe‑objevování a vnímání okamžiku | Stabilizace, emoční podpora | Hloubková změna osobnostní struktury |
| Typický terapie | KBT, DBT | Rogerova terapie, Gestalt | Podpůrná terapie, krizová intervence | Psychodynamická, Existenciální, Logoterapie |
| Obvyklá délka | 12‑20 sezení | 12‑30 sezení, někdy delší | 6‑12 sezení (krizové) | 2‑5 let (pravidelná setkání) |
| Vhodné pro | Úzkost, fobie, závislosti | Stres, vyhoření, osobní růst | Akutní krize, psychóza | Chronické deprese, komplexní trauma |
Jak vybrat ten pravý typ terapie?
- Analyzujte problém. Jestli jde o konkrétní symptomy (úzkost, fobie), často stačí direk‑tivní a podpůrný přístup.
- Posuďte motivaci a čas. Klienti, kteří mají čas a chuť na dlouhodobou práci na sobě, mohou těžit z rekonstrukčních metod.
- Zohledněte osobnost. Vyšší kortikální aktivita (podle neurověd) signalizuje lepší odezvu na strukturované úkoly; vyšší limbický aktivita zase na podpůrnou péči.
- Vyzkoušejte první sezení. Terapeut může během úvodního setkání upravit styl - dnes to může být více direk‑tivní, zítra pak méně.
- Kontrolujte výsledky. Po 6‑8 týdnech si udělejte zhodnocení - jestli cítíte pokrok, nebo potřebujete změnit směr.
Praktické tipy pro terapii v českém kontextu
- Ujistěte se, že terapeut má akreditaci podle zákona č. 96/2004 Sb. - minimálně 5 let studia a 2 roky supervize.
- V online prostředí fungují direk‑tivní metody (KBT) dobře - až 78 % klientů uvádí spokojenost.
- V případě akutní krize volte podpůrnou terapii - rychlá stabilizace je přednost.
- Pokud plánujete dlouhodobou práci, připravte se na pravidelné sezení (týdenní) a možná i rozšířené sezení (každé 2 týdny).
- Integrativní přístupy - kombinace direk‑tivních i nedirek‑tivních technik - jsou na českém trhu na vzestupu a mohou nabídnout flexibilitu podle fáze terapie.
Často kladené otázky
Jak dlouho trvá typická kognitivně‑behaviorální terapie?
Obvykle 12‑20 jednotlivých sezení, každé trvá 45‑60 minut. Úspěšnost často souvisí s domácími úkoly.
Mohu během jedné terapie kombinovat podpůrný a rekonstrukční přístup?
Ano. Moderní integrativní modely umožňují terapeutovi přecházet mezi stabilizačními technikami a hlubšími pracemi podle aktuální potřeby klienta.
Je bezpečné zvolit nedirektivní terapii, když trpím těžkou depresí?
U těžké deprese se často doporučuje kombinace - nejprve podpůrný (nebo direk‑tivní) zásah pro stabilizaci, následně může být přidána nedirektivní část pro zpracování emocí.
Jaký vliv má formát (online vs. osobně) na efektivitu terapií?
Direktivní metody jako KBT se online osvědčily (78 % spokojenost). Nedirektivní přístupy mohou ztrácet část non‑verbálního signálu, což snižuje spokojenost na ~62 %.
Kde najdu akreditovaného terapeuta v Olomouci?
Vyhledat můžete v registru psychoterapeutů Ministerstva zdravotnictví nebo na stránkách České psychologické společnosti, kde jsou uvedeny i lokální kontakty.
Závěrečné myšlenky
Výběr správného druhu terapie není jen o tom, který label zní nejlépe. Jde o to, jak dobře styl odpovídá vašim potřebám, osobnosti a časovým možnostem. Pokud si nejste jistí, začněte s konzultací - terapeut vám pomůže nastavit první směr a později případně přejít na jiný přístup. Pamatujte, že terapie je proces, ne jednorázová událost, a často se během cesty objeví nový pohled na to, co potřebujete.
Napsat komentář