Na první pohled se zdá, že online terapie je jen pohodlnější verze té samé věci - sedíte doma, nemusíte cestovat, stačí počítač a kamera. Ale když se podíváte hlouběji, zjistíte, že některé věci prostě osobní terapie nedokáže nahradit. A to nejen kvůli technice. Je to o lidském kontaktu, o tom, co se děje v tichém okamžiku, kdy klient neříká nic, ale jeho tělo říká všechno.
Co se ztrácí, když se terapeut objeví jen na obrazovce?
V osobním sezení terapeut vidí víc než jen tvář. Vidí, jak se klientovi zatíží ramena, když mluví o rodičích. Vidí, jak mu ruce začnou třást, když se dotkne tématu z minulosti. Vidí, jak se zastaví dýchání, když se něco řekne, co se nesmí říct. Tyto signály - mikroexpresie, tělesné napětí, pohyb rukou - tvoří až 55 % informací, které terapeut používá k pochopení toho, co klient skutečně cítí. Online to je jen 63 %. To znamená, že téměř každá třetí významná emocionální zpráva zůstane nezaznamenaná.Největší problém je v tom, že když se klient v online sezení zhroutí, terapeut nemůže přijít k němu, položit ruku na rameno, přidat polštář, nebo zavřít okno, aby bylo ticho. Nemůže zavolat záchrannou službu, pokud je klient v akutním riziku. V Česku 94 % terapeutů odmítá poskytovat online terapii klientům, kteří vyjadřují sebevražedné myšlenky. Proč? Protože neexistuje žádný bezpečnostní protokol, který by zaručil, že klient bude v bezpečí, když je jen sám v místnosti.
Které problémy online terapie jednoduše nezvládne?
Některé poruchy vyžadují fyzickou přítomnost. Pokud máte poruchu jídla s těžkými fyzickými komplikacemi, online sezení vám nezachrání život. Pokud trpíte psychotickými epizodami, kdy ztrácíte kontakt s realitou, terapeut nemůže zjistit, zda jste skutečně v pokoji, nebo se pohybujete po ulici v bludném stavu. Pokud jste přežili násilí a vaše tělo si pamatuje každý dotek, který vás zranil - online terapie vám nemůže pomoci prožít bezpečný kontakt. To je nemožné bez přítomnosti.Psychodrama, sensorimotorická terapie, tělesně orientované přístupy - všechny tyto metody fungují jen v reálném prostoru. Pokud se snažíte zpracovat traumata, kde je tělo klíčem, ne mysli, online sezení je jako léčit zlomenou ruku jen pomocí fotografie.
Studie z Masarykovy univerzity ukazují, že u komplexních traum a osobnostních poruch je účinnost online terapie jen 41 %. U osobní formy je to 68 %. To není jen rozdíl o pár procent. To je rozdíl mezi tím, kdo se zotaví, a kdo zůstane ve stejném kolečku.
Proč lidé přestávají s online terapií?
Více než 23 % lidí, kteří začali online terapii, ji nechávají během prvních tří měsíců. U osobní terapie je to jen 14 %. Proč? Protože doma je snazší vstát, zavřít počítač a říct: „Zatím to nechám.“ Není tam žádný terapeut, který vás čeká v místnosti. Není tam žádný prostor, který vás přinutí být přítomný. Není tam žádná fyzická zodpovědnost.Uživatel „Pavla_27“ na Redditu napsal: „Online mi nepomohla při traumatu z násilí - teprve osobní setkání s terapeutkou mi umožnilo prožít tělesné napětí.“ To je přesně to, co chybí. Online terapie je dobrá na řešení myšlenek. Ale ne na prožívání pocitů.
Kdo by měl online terapii raději vynechat?
Ne každý je pro online terapii připraven. Pokud je vám nad 55 let, máte problémy s technologiemi - což platí pro 37 % lidí v této věkové skupině - online sezení je zdrojem stresu, ne úlevy. Pokud máte problémy s koncentrací, máte ADHD nebo jste v akutním stresovém stavu - doma je příliš mnoho rušivých podnětů. Pokud se cítíte nebezpečně, pokud máte silné sebevražedné myšlenky, pokud máte poruchu reality - online terapie je nebezpečná.Podle Terapie.cz 22,3 % lidí, kteří zkoušeli online terapii, prožilo záporné zkušenosti. Nejčastější problém? „Terapeut nezareagoval, když jsem byl v krizi.“ A to není chyba klienta. Je to chyba systému. V Česku pouze 31 % online terapeutů poskytuje klientovi písemné instrukce, co dělat, když se věci zhorší. To znamená, že tři z čtyř lidí, kteří se obrátí na online terapii, neví, kde hledat pomoc, když ji potřebují nejvíc.
Kdy je online terapie opravdu dobrá volba?
Nechci říct, že online terapie je špatná. Je skvělá pro některé věci. Pokud máte lehkou únavu, mírnou úzkost nebo OCD - a umíte pracovat s technologiemi - online kognitivně-behaviorální terapie (KBT) má účinnost až 73-78 %. To je srovnatelné s osobní formou. Pokud žijete v malém městě, kde není žádný terapeut, nebo máte těžkou fobii cestování - online je vaše jediná možnost.Nejlepší je hybridní model. První tři sezení osobně - abyste si vytvořili důvěru, abyste se naučili, jak se v terapii cítit bezpečně. Pak se přejdete na online, když už víte, co děláte. To funguje u 62 % lidí s chronickými problémy. Více než 84 % českých terapeutů už tento přístup nabízí. To je budoucnost - ne výměna, ale doplnění.
Co si pamatovat, když si vybíráte formu terapie?
- Pokud máte komplexní traumata, poruchy identity, poruchy jídla s fyzickými komplikacemi, psychotické příznaky nebo akutní suicidální riziko - vyberte osobní terapii. Bez výjimky.- Pokud máte lehkou úzkost, únavu nebo OCD a máte stabilní internet, klidné místo a schopnost se soustředit - online KBT může být skvělá volba.
- Pokud jste starší než 55 let a nemáte zkušenosti s technologiemi - osobní terapie je bezpečnější a efektivnější.
- Pokud se cítíte izolovaně nebo nejste si jisti, zda vás terapeut „vidí“ - zkuste nejprve jedno osobní sezení. To může změnit všechno.
- Pokud je vaše terapie založená na těle - na pohybu, dechu, doteku - online terapie vám nevystačí. Nikdy.
Co dělat, pokud už máte online terapii a cítíte, že nefunguje?
Nejprve se zeptejte svého terapeuta: „Můžeme si vyzkoušet jedno osobní sezení?“ Pokud se odmítne - nechte to být. To není o penězích. To je o vaší bezpečnosti. Pokud se cítíte, že vás terapeut „nevidí“, že se ztrácíte v tichu obrazovky, že vám něco chybí - neváhejte změnit formu. Nejste slabí. Jste jen příliš citliví na to, aby vás někdo zastřelil skrze kameru.A pokud se rozhodnete pro osobní terapii - nebojte se. Je to nejstarší forma pomoci, kterou lidstvo zná. A stále je to ta nejúčinnější. Protože některé věci nejde vyřešit jen slovy. Musíte je prožít - spolu s někým, kdo je přítomen.
Je online terapie stejně účinná jako osobní?
Ne, není. U lehkých stavů, jako je únavnost nebo mírná úzkost, dosahuje online terapie až 73-78 % účinnosti, což je srovnatelné s osobní formou. Ale u komplexních traum, osobnostních poruch nebo poruch jídla klesá účinnost online terapie na 41 %, zatímco osobní forma má 68 %. Hlavní rozdíl je v schopnosti zachytit neverbální signály - tělesné napětí, pohyb, dech - které tvoří až 55 % informací v terapii.
Může online terapie pomoci při sebevražedných myšlenkách?
Ne. V Česku 94 % terapeutů neposkytuje online terapii klientům v akutním suicidálním riziku. Důvod je prostý: neexistuje žádný bezpečnostní protokol, který by zaručil, že klient bude v bezpečí, když je sám v místnosti. Terapeut nemůže zavolat záchrannou službu, nemůže přijít k němu, nemůže ho udržet. To je riziko, které žádný profesionál nebere.
Proč lidé přestávají s online terapií?
23 % lidí, kteří začali online terapii, ji opustí během prvních tří měsíců. Důvody: chybí fyzická přítomnost, která vytváří zodpovědnost; doma je příliš mnoho rušivých podnětů; není žádný prostor, který by vás přinutil být přítomen. Mnoho lidí prostě vstane, zavře počítač a řekne: „Zatím to nechám.“
Je online terapie vhodná pro starší lidi?
Pro lidi nad 55 let je online terapie často nevhodná. 37 % lidí v této věkové skupině má problémy s technologiemi, což vede k vyššímu ukončení terapie. Navíc 28 % lidí nad 65 let trpí technologickou anefektivitou - nemají zkušenosti ani sebevědomí, aby používali videohovory. Pro ně je osobní terapie bezpečnější a efektivnější.
Co je hybridní model terapie a proč je dobrý?
Hybridní model znamená začít s několika osobními sezeními, aby se vytvořil silný terapeutický vztah, a pak pokračovat online, pokud je to vhodné. Tento přístup používá 62 % klientů s chronickými problémy a nabízí ho 84 % českých terapeutů. Je to ideální kompromis: získáte bezpečnost osobního kontaktu a pohodlí online přístupu.
Napsat komentář