Adlerovská psychoterapie není o tom, co se v dětství stalo, ale o tom, jak to celé vykládáte dnes. Alfred Adler, lékař z Vídně, který v roce 1911 opustil Freudovu skupinu, neviděl lidi jako oběti minulosti. Viděl je jako tvůrce svého života - s cíli, které si sami vytvořili, a se styly, které si vybírali, aby překonali pocity, že nejsou dostatečně dobří. Tento přístup, známý jako individuální psychologie, se dnes používá po celém světě - v Česku mezi terapeuty, ve školách, i v pracovních týmech. A funguje. Ne proto, že je to moderní trendy, ale protože řeší to, co skutečně bolestí: pocit izolace, nejistota ve vztazích, neustálé srovnávání sebe sama s ostatními.
Co je životní styl a proč ho nemůžete ignorovat
Životní styl není to, co si vyberete na víkend nebo jak se oblékáte. Je to váš skrytý návod, jak žít. Vytvořil se v dětství - často mezi třetím a pátým rokem - jako odpověď na pocity méněcennosti. Adler si všiml, že každý dítě někdy cítí, že je slabé, malé, nebo neschopné. Někteří děti reagují tím, že se stávají nejlepšími ve třídě. Jiní se stávají největšími plákači. Třetí se stávají „dobrými“, aby se vyhnuli konfliktům. To všechno je životní styl. A on se nepřestane pouštět, i když už jste dospělí.
Když dospělý muž vždycky potřebuje být první, aby se cítil v pořádku, není to jen „charakter“. Je to životní styl. Když žena se vyhýbá vztahům, protože si myslí, že „nikdo ji nemůže milovat“, není to „strach z blízkosti“. Je to životní styl. Terapeut, který pracuje podle Adlera, se neptá: „Co ti udělali rodiče?“ Ale: „Jaký cíl máš v těchto vztazích? Co získáváš tím, že se chováš takhle?“
Sociální zájem - největší lék, který nikdo nečeká
Adler říkal: „Zdravý člověk má sociální zájem.“ To neznamená, že musíte být sociální křeč. Znamená to, že dokážete cítit, že jste součástí něčeho většího. Že vaše existence má význam pro někoho jiného. Když člověk trpí depresemi, úzkostmi nebo se izoluje, Adlerovský terapeut nevidí jen příznaky. Vidí chybějící spojení. Chybějící pocit, že se něco děje, co je větší než jeho vlastní bolest.
Na českém fóru psychopomoc.cz se jeden klient, Pavel, psal: „Terapeut mi pomohl pochopit, jak můj dětský pocit méněcennosti ovlivňuje mé současné vztahy.“ Neřekl mu: „Zkus meditaci.“ Neřekl: „Změň myšlenky.“ Řekl: „Vidím, že se snažíš být dokonalý, aby tě někdo miloval. Ale když se snažíš být dokonalý, nikdo tě nemůže milovat - protože se nikdo nemůže cítit dostatečně dobrý. Co kdyby jsi se snažil být jen přítomný?“
Ten posun - od dokonalosti k přítomnosti - je jádro Adlerovské terapie. A je to ten posun, který lidé později zapamatují. Není to návod, jak „vyřešit problém“. Je to návod, jak přestat být svým vlastním nepřítelem.
Proces terapie: Šest kroků, které nejsou návodem
Adlerovská terapie není strukturovaná jako KBT, kde máte „tři cvičení na úzkost“. Je to proces, který se rozvíjí jako vztah. První tři sezení se neptají na problém. Ptají se: „Jak se tu cítíte?“ Terapeut poskytuje vřelost, přijetí, jistotu. To je důležité, protože klienti, kteří přijdou s pocitem méněcennosti, čekají, že je budou odsuzovat. A když je terapeut neodsuzuje, začíná změna.
Druhá fáze - sběr informací - je jako skládání puzzle. Terapeut se ptá na první vzpomínky: „Jaký jsi byl dítě? Co ti říkali rodiče, když jsi se zranil? Co jsi musel dělat, aby tě někdo miloval?“ Nejde o analýzu minulosti. Jde o to, najít vzor. Když klient řekne: „Vždycky jsem musel být nejlepší, jinak jsem byl ignorován“, terapeut ví, že životní styl je založený na „překonávání méněcennosti“ prostřednictvím výkonu.
Třetí fáze je rozpoznání. Terapeut říká: „Takže když se ti někdo nezajímá o to, co říkáš, cítíš se jako dítě, které nikdo neviděl?“ Čtvrtá fáze - zprostředkování - je když klient začíná vidět, že jeho chování je strategie, která už nefunguje. Pátá fáze - podpora změny - je když terapeut povzbuzuje: „Co by se stalo, kdyby jsi se nesnažil být dokonalý? Co by se stalo, kdyby jsi jen byl?“ A šestá fáze - podpora nového životního stylu - je když klient začíná dělat malé věci jinak: říct „ne“, požádat o pomoc, přiznat, že se bojí.
Co říkají lidé, kteří to vyzkoušeli
Podle průzkumu České asociace klinických psychologů z roku 2022, kde bylo dotazováno 150 klientů, 78 % hodnotilo Adlerovskou psychoterapii jako „velmi nebo spíše užitečnou“. Nejvíce se zlepšilo sebevědomí (82 %) a schopnost budovat vztahy (76 %). Lidé neříkají: „Změnila mi život.“ Říkají: „Už nejsem tak sám.“
Někdo, kdo hledá rychlé řešení, si může myslet, že to je pomalé. A má pravdu. Není to terapie, kde dostanete „pět kroků, jak přestat být úzkostný“. Je to terapie, kde se naučíte, proč jste úzkostný. A to trvá. Ale když to projdete, změna je trvalá. Protože nezměníte chování - změníte přesvědčení.
Naopak, někteří klienti, kteří přišli s požadavkem na „konkrétní návod“, odcházeli zklamání. „Nechci analyzovat své dětství, chci vědět, co dělat,“ říkali. A terapeut jim odpoví: „Nejsem tady, abych ti řekl, co dělat. Jsem tady, abych ti pomohl pochopit, proč jsi si vybral, že to děláš.“ A to je pro někoho příliš hluboké. Pro jiného - přesně to, co potřebuje.
Proč to funguje, i když nevypadá jako „věda“
Adlerovská psychoterapie se někdy kritizuje za „příliš vágní“ koncepty. Co je „životní styl“? Jak ho změříte? Jak ho vědecky ověříte? To je pravda. Neexistuje žádný test na „sociální zájem“. Ale existuje test na „člověk, který se cítí lépe“.
Studie psychoterapie jako celku ukazují: nejdůležitější faktor úspěchu není metoda. Je to vztah. Bezpečný, přijímající, povzbuzující vztah mezi terapeutem a klientem. A to je přesně to, co Adlerovská terapie nabízí. Terapeut není „odborník“, který vás opravuje. Je to spolupracovník, který vás vidí. A to je mocnější než jakákoli technika.
Ve světě, kde všechno musí být „měřitelné“, „optimalizovatelné“ a „výsledkově orientované“, Adlerovská psychoterapie je odvážná. Neříká: „Změň své myšlenky.“ Říká: „Změň svůj vztah k sobě.“ A to je věc, kterou nemůžete zakoupit v aplikaci. Musíte ji zažít.
Co se děje dnes - a proč to bude ještě důležitější
Adlerovská psychoterapie je dnes v Česku zhruba 5-7 % trhu. To je málo oproti KBT, která má 45-50 %. Ale její vliv je větší, než se zdá. Je základem preventivních programů ve školách, kde se učí děti, že „být dobrý“ není to samé jako „být dokonalý“. Je používána v týmové práci, kde se učí lidé, že „když někdo chce být výjimečný, ztrácí tým“. A v roce 2022 se v Praze konala mezinárodní konference, kde byla představena „Adlerovská terapie pro digitální generaci“ - což znamená, že se přizpůsobuje problémům, které dnes lidé mají: izolace, přetížení sociálními sítěmi, pocit, že „všichni jsou šťastnější než já“.
Dr. Jan Dvořák z Univerzity Karlovy předpovídá, že do roku 2027 bude její podíl na trhu stoupat na 8-10 %. Proč? Protože lidé už nechtějí jen „vyléčit úzkost“. Chtějí cítit, že patří. Chtějí vztahy, které nejsou založené na výkonu. Chtějí být přijaty, i když nejsou dokonalí.
Adlerovská psychoterapie neřeší příznaky. Řeší kořen. A kořen je vždycky stejný: „Nemám dostatečnou hodnotu.“ A odpověď není „vyleč se“. Odpověď je: „Jsi dostatečný.“
Co je rozdíl mezi Adlerovskou psychoterapií a Freudovou psychoanalýzou?
Freudova psychoanalýza se zaměřuje na nevědomé impulsy, zejména sexuální a agresivní, a považuje člověka za oběť minulosti. Adlerovská psychoterapie říká, že lidé nejsou ovlivněni pouze minulostí, ale svými vlastními cíli. Nejde o to, co vás formovalo, ale o to, jaký cíl máte dnes. Adler také zdůrazňuje sociální zájem a spolupatřičnost - věci, které Freud zanedbával. Adlerova terapie je optimističtější: lidé si mohou vybrat, jak chtějí žít.
Je Adlerovská psychoterapie vhodná pro děti?
Ano, a to je jedna z jejích nejsilnějších oblastí. Děti nejsou schopny analyzovat své minulosti, ale jsou schopné cítit, zda jsou přijaty. Adlerovská terapie s dětmi používá hru, příběhy a povzbuzování, aby pomohla dítěti překonat pocit méněcennosti. V školách se používá k prevenci bullyingu, problémů se sebepočtem a sociální izolací. Dítě se naučí, že jeho hodnota nezávisí na tom, jestli je nejrychlejší nebo nejinteligentnější, ale že je důležité jen tím, že je.
Může mi Adlerovská psychoterapie pomoci, pokud mám úzkost?
Ano, ale jinak než KBT. KBT vás učí, jak změnit myšlenky o úzkosti. Adlerovská terapie se ptá: „Co se snažíte překonat tím, že se cítíte úzkostně?“ Často se ukáže, že úzkost je ochrana před pocity, že jste „méněcenný“. Pokud se vám podaří přijmout, že jste v pořádku i bez dokonalosti, úzkost ztrácí svou sílu. Nezmizí okamžitě - ale přestane vás ovládat.
Jak dlouho trvá Adlerovská psychoterapie?
Neexistuje pevný termín. Většina klientů začíná s 10-20 sezeními, ale někteří pokračují déle. První fáze - budování vztahu - trvá 3-5 sezení. Druhá - sběr informací - 5-7. Poté se přechází k hlubšímu pochopení a změně. Některé lidé cítí změnu už po pěti sezeních, jiní potřebují rok. Důležité je, že terapie nesmí být „rychlá“. Musí být přijímající. A to trvá čas.
Je Adlerovská psychoterapie kryta zdravotním pojištěním v Česku?
Zatím ne. Adlerovská psychoterapie není mezi hlavními terapeutickými směry, které jsou kryty zdravotním pojištěním. Je to většinou soukromá služba. Ale některé obce nebo neziskovky nabízejí podporu nebo slevy, zejména ve vzdělávacích nebo preventivních programech. Pokud hledáte terapeuta, doporučujeme kontaktovat Českou asociaci adlerovských psychoterapeutů (CAAP), která má seznam certifikovaných specialistů.
Kdo by měl zvolit Adlerovskou psychoterapii?
Kdo se cítí izolovaný, i když je kolem lidí. Kdo se snaží být dokonalý, aby byl milován. Kdo má problémy s vztahy, protože vždycky cítí, že je „méněcenný“. Kdo chce pochopit, proč se chová tak, jak se chová - a nejen jak přestat chovat. Kdo hledá hlubší změnu, než jen „vyléčení příznaků“. A kdo potřebuje pocit, že je v pořádku, i když není dokonalý.
Napsat komentář