Direktivní terapie – přehled a praktické tipy

When working with direktivní terapie, je terapeutický přístup, ve kterém terapeut aktivně vede klienta k cíleným změnám a poskytuje konkrétní instrukce. Also known as terapeutické vedení, it focuses on clear guidance and structured tasks. This style contrasts with volnějšími technikami a vyžaduje specifické dovednosti od terapeuta.

Jedním z nejčastějších protikladů je nedirektivní terapie, přístup, který ponechává klienta svobodně prozkoumávat své myšlenky a pocity bez přímých instrukcí. Nedirektivní terapie ovlivňuje výběr stylu – když klient potřebuje jasný plán, přechod na direktivní může zrychlit pokrok. Naopak, pokud je cílem podpořit autonomii, může být vhodnější zůstávat u nedirektivního přístupu.

Jaké vlastnosti dělají direktivní terapii výjimečnou?

Direktivní terapie zahrnuje tři hlavní attributy: konkrétní cíle, aktivní úkoly a pravidelný feedback. Cíle jsou definovány společně s klientem, ale terapeut přebírá odpovědnost za vytvoření strukturovaného plánu. Úkoly – například domácí sebereflexe nebo konkrétní chování – jsou zadávány tak, aby podpořily rychlé učení. Feedback probíhá během každé seance a pomáhá klientovi upravit postup.

Dalším úzce souvisejícím konceptem je kognitivně‑behaviorální terapie (KBT), evidence‑based metoda, která spojuje myšlenky, emoce a chování pomocí praktických cvičení. KBT často využívá direktivní prvky, protože terapeut stanovuje konkrétní techniky, jako je expozice nebo kognitivní restrukturalizace. Protože KBT má silnou výzkumnou podporu, jejím součástí mnohdy bývá direktivní styl jako součást celkového plánu.

V psychologickém poradenství se setkáváme s psychologické poradenství, proces, kde odborník pomáhá klientovi řešit konkrétní životní problémy a rozhodnutí. Poradenství může být buď direktivní, když poradce poskytuje jasné rady, nebo nedirektivní, kdy se soustředí na facilitaci vlastního rozhodování. Výběr stylu závisí na povaze problému a osobnostních preferencích klienta.

Direktivní terapie vyžaduje od terapeuta vysokou úroveň kompetencí. Mezi klíčové dovednosti patří schopnost strukturovat sezení, stanovovat měřitelné cíle a poskytovat konstruktivní kritiku. Terapeut také potřebuje citlivě sledovat klientovu motivaci, aby nezpůsobil pocit přehlížení nebo odporu. V praxi to znamená pravidelnou sebereflexi a supervizi, což jsou další témata, která můžete najít v našich článcích.

Existuje několik situací, kde je direktivní terapie zvláště účinná. Například při řešení úzkostných poruch, kde jsou exponenciální techniky a postupné vystavování klíčové. Nebo při práci s pracemi na změně návyků, jako je řízení impulsivity nebo změna stravovacích vzorců. V takových případech pomáhá jasná struktura a pravidelný monitoring výsledků.

Na druhou stranu, když klient trpí komplexními traumaty nebo má silnou potřebu bezpečného prostoru pro vyjádření emocí, může být méně vhodné použít plně direktivní přístup. V takových situacích se často kombinuje s trauma‑informovaným modelem, který klade důraz na stabilitu a spolupráci. To ukazuje, že i v rámci direktivní terapie existuje prostor pro flexibilitu a přizpůsobení.

Pro ty, kteří uvažují o výběru terapie, je důležité znát rozdíly mezi styly. Naše kolekce článků vám pomůže provést sebereflexi, pochopit, kdy požadovat konkrétní instrukce a kdy hledat volnější proces. Díky praktickým tipům najdete nejen informace o komponentách direktivní terapie, ale i o tom, jak ji propojit s KBT, psychologickým poradenstvím nebo nedirektivními metodami.

V následujícím výčtu najdete rozmanité články – od výběru terapeuta přes etické kodexy až po konkrétní techniky pro různé obtíže. Každý z nich doplňuje obrázek o tom, jak může direktivní terapie zapadnout do vašeho osobního rozvoje nebo profesionální praxe. Ponořte se do podrobností a objevte, který přístup vám nejlépe sedí.

Shawna Mohler
12 zář, 2025

Typy psychoterapie: Direktivní vs. nedirektivní a podpůrná vs. rekonstrukční

Komplexní průvodce typy psychoterapie: rozdíly mezi direktivní, nedirektivní, podpůrnou a rekonstrukční terapií, výběr správného přístupu a praktické tipy.

Pokračujte ve čtení

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY

Impulzivita a poruchy osobnosti: Jak terapie pomáhá získat kontrolu nad chováním

Impulzivita u poruch osobnosti není slabost, ale výsledek přetíženého mozkového systému. Zjistěte, jak DBT, KBT a ACT pomáhají získat kontrolu nad chováním a jaké dovednosti se naučíte v terapii.
Vývojová psychopatologie: Jak se psychické poruchy liší u dětí a dospívajících

Poruchy u dětí a dospívajících se projevují jinak. Děti mluví tělem, dospívající hlavou. Vývojová psychopatologie pomáhá rozlišit, co je normální a co je porucha. Jak se liší příznaky, diagnostika a péče v ČR.
Kdy měnit terapeuta: Jak bezpečně ukončit spolupráci a najít někoho, kdo vám opravdu sedne

Když terapie nepomáhá, není to vaše chyba. Zjistěte, kdy je čas změnit terapeuta, jak bezpečně ukončit spolupráci a najít někoho, kdo vám opravdu sedne. Praktické rady pro Česko.
Krizové centrum: Jak funguje a s čím vám může pomoci

Krizové centrum poskytuje okamžitou, bezplatnou a anonymní pomoc lidem v krizi - od sebevražedných myšlenek přes domácí násilí až po sexuální zneužití dětí. Víte, jak funguje a kde najít podporu?
Mentální anorexie: Proč psychoterapie je nejúčinnější základ léčby

Mentální anorexie není jen o hladovění - je to porucha myšlenek, kterou lze vyléčit jen psychoterapií. Zjistěte, proč léky nestačí, jak funguje KBT a rodinná terapie, a co dělat, pokud se vám to stalo.