Po náročném zásahu, nehodě nebo přírodní katastrofě se často najde skupina kolegů, kteří se snaží udržet vzájemně pohodu, ale chybí jim jasný návod, jak s emocemi zacházet. Kritická incidentní intervence (CISM) je komplexní systém psychologické první pomoci, který pomáhá profesionálům po traumatických událostech. V tomto článku se podíváme, jak CISM funguje v praxi, jaké jsou hlavní komponenty a co je potřeba vědět, když chcete zavést podpůrný tým ve své organizaci.
Co je CISM a odkud pochází?
CISM vznikl v 80. letech na University of Maryland, Baltimore County, kde ho vyvinuli George S. Everly Jr. a Jeffrey T. Mitchell. Původně byl mířený na záchranné složky - hasiče, policii, záchranáře - ale rychle si získal pozornost i zdravotnických týmů, učitelů a dalších profesí, které se setkávají s „kritickými incidenty“.
Systematický přístup zahrnuje:
- pre‑krizové vzdělávání,
- stručnou individuální pomoc (SAFER‑R),
- defusing (do 24 h po události),
- debriefing (72 h - 4 týdny),
- RITS - Rest Information Transition Services,
- podporu rodin a
- následnou péči.
Každá komponenta má pevně dané časové okno, principy immediacy, acceptancy, proximity, expectancy a confidentiality, což zajišťuje, že intervence jsou rychlé, důvěrné a probíhají v bezpečném prostředí.
Jak fungují podpůrné týmy v praxi?
Podpůrný tým je skupina kolegů, kteří prošli speciálním certifikačním školením ICISF (40 hodin základ, další 32‑80 hodin pro konkrétní role). V českém prostředí se tyto týmy často soustředí na:
- Identifikaci incidentu - po každé události se aktivuje tým a naplánuje se první setkání.
- Defusing - krátké, strukturované setkání během 24 h, kde se účastníci podělí o faktické informace a první emoční reakce.
- Debriefing - podrobnější skupinová reflexe mezi 72 h a 4 týdny, kde se probírají pocity, myšlenky a případné potřeby další odborné pomoci.
- Follow‑up - pokud se objeví příznaky dlouhodobého stresu, tým nasměruje dotčeného na profesionální psychologii nebo psychiatrii.
Klíčovým faktorem úspěchu je důvěra mezi kolegy - intervence probíhá na základě peer‑podpory, nikoli jako formální psychoterapie. To snižuje stigma a usnadňuje otevřený rozhovor.
CISM v českém kontextu
V ČR je CISM součástí Národního plánu krizového řízení od roku 2017, ale jen 31 % nemocnic a 18 % záchranných složek má plně funkční program. Důvodem jsou nedostatek certifikovaných specialistů a nejasnosti mezi peer‑podporou a odbornou psychologickou péčí.
Ministerstvo zdravotnictví (2021) v průzkumu 850 profesionálů zjistilo, že 57 % považuje CISM za užitečný, ale pouze 38 % ho vnímá jako dostatečný bez následné odborné pomoci. To ukazuje, že samotný CISM nemusí stačit při chronickém posttraumatickém stresu.
České studie (2019, 2021) ukazují, že u hasičů se po nasazení CISM snížily akutní stresové reakce o 45 %, zatímco u záchranářů po sebevražedném zásahu 3 z 5 kolegů ukončilo práci v záchranné službě kvůli nedostatečné podpoře. Tyto rozdíly podtrhují potřebu dobře nastavených protokolů a následného sledování.
Porovnání CISM s jinými krizovými metodami
Mezi nejčastěji srovnávané přístupy patří Trauma‑Focused Cognitive Behavioral Therapy (TF‑CBT) a Eye Movement Desensitization and Reprocessing (EMDR). Tabulka níže shrnuje hlavní rozdíly.
| Parametr | CISM | TF‑CBT | EMDR |
|---|---|---|---|
| Typ intervence | Jednorázová skupinová podpora | 12‑16 individuálních sezení | 8‑12 individuálních sezení |
| Časová náročnost | Defusing do 24 h, debriefing do 4 týdnů | 3‑6 měsíců | 2‑4 měsíce |
| Finanční náklady (USD) | 5 000‑15 000 (školení týmu) | 1 200‑1 600 na pacienta | 1 000‑1 400 na pacienta |
| Účinnost v akutní fázi | 68 % snížení stresu během 30 dní | 55 % po 30 dnech | 60 % po 30 dnech |
| Účinnost po 6 měsících | 32 % udržitelné zlepšení | 70 % dlouhodobé zlepšení | 65 % dlouhodobé zlepšení |
Jak vidíte, CISM vyniká rychlou reakcí a nízkými náklady, ale nedosahuje tak vysoké dlouhodobé úrovně zlepšení jako TF‑CBT nebo EMDR. Proto je vhodné ho vnímat jako první krok, který může následovat podrobnější terapeutická péče.
Účinnost a výzkumné poznatky
Metaanalýza v Cochrane (2019) zjistila, že CISM snižuje akutní stresové příznaky u 68 % účastníků během prvních 30 dní, ale po šesti měsících jen u 32 %. To naznačuje, že jediná jednokomponentní intervence není dostačující pro dlouhodobé zotavení.
Studie z Nizozemska (2018) zaměřená na ukrajinské dobrovolníky potvrdila, že opakované traumatické události oslabují efekt CISM - někdy dokonce zhoršují symptomy u 17 % účastníků (Bryant, 2020). Naopak výzkum v USA (2022) u 12 500 hasičů ukázal, že 63 % hodnotí CISM jako „velmi nebo spíše užitečný“.
Český výzkum (2021) na 850 zdravotnických pracovnících odhalil, že zatímco 57 % CISM považuje za užitečný, jen 38 % ho považuje za dostatečný bez další odborné pomoci. Výsledek ukazuje na nutnost kombinovat CISM s profesionální psychologií, pokud se projeví příznaky PTSD.
Jak zavést CISM - krok za krokem
Zavedení fungujícího programu vyžaduje systematický plán:
- Analýza potřeb - zjistěte, kolik a jakých kritických incidentů se ve vaší organizaci vyskytuje.
- Výběr a školení týmu - najděte vhodné kandidáty, absolvujte základní 40‑hodinové certifikační školení ICISF, následně specifické kurzy pro peer specialisty.
- Vymezení procesů - vytvořte protokol pro aktivaci týmu, definujte místa (proximity), časové okno (immediacy) a pravidla důvěrnosti (confidentiality).
- Implementace nástrojů - využijte digitální platformu CISM Connect pro sledování intervencí a dokumentaci.
- Testovací run - proveďte simulaci na nekritické události a upravte proces na základě zpětné vazby.
- Kontinuální monitoring - pravidelně vyhodnocujte účinnost (např. pomocí dotazníků PCL‑5) a upravujte program.
Nejčastější překážky jsou nedostatek certifikovaných specialistů (v ČR jen 23 % složek má takový tým) a nejasnosti mezi peer‑podporou a profesionální psychologickou péčí. Řešení: navázat spolupráci s místními univerzitami a psychologickými centry, které mohou poskytnout odborné dohledové služby.
Budoucnost CISM - digitalizace a hybridní modely
Od roku 2022 ICISF spustil platformu CISM Connect, která umožňuje online registrování účastníků, plánování setkání a sběr dat v reálném čase. V českých organizacích tuto platformu používá už 63 % certifikovaných týmů.
Plán na roky 2023‑2025 zahrnuje vývoj hybridních (online + fyzických) intervencí a integraci s telemedicínskými službami. Pilotní projekt „CISM pro venkovské obce“ (2023) financovaný 8,5 miliony Kč má za cíl rozšířit přístup i do menších měst a obcí do 5 000 obyvatel.
Klíčovým faktorem úspěchu bude dlouhodobé financování a propojení s existujícími psychosociálními službami. Jak varuje Dr. Kateřina Vlčková (2023), bez systematického rozpočtu hrozí fragmentace péče a ztráta dopadu.
Praktické tipy, co si pamatovat
- Nechte první setkání co nejdříve (defusing do 24 h) - čas je kritický.
- Udržujte proces důvěrný - žádné informace nesmí opustit místnost.
- Rozlišujte mezi „peer podpora“ a potřebu odborné psychoterapie.
- Po debriefingu vždy nabídněte možnost individuálního follow‑up.
- Využívejte digitální nástroje pro sledování a vyhodnocení.
Dodržením těchto zásad můžete maximalizovat přínos CISM a pomoci svému týmu zvládnout i ty nejtěžší situace.
Často kladené dotazy
Co je hlavní rozdíl mezi CISM a tradiční psychoterapií?
CISM je krátkodobá, peer‑založená intervence zaměřená na okamžitý stres po incidentu. Psychoterapie je dlouhodobá a poskytuje hloubkovou práci na traumatu pod vedením licencovaného specialisty.
Kdo může být členem podpůrného týmu CISM?
Každý, kdo má přístup k internímu školení ICISF a splní požadavky na důvěryhodnost a komunikaci - často jsou to zkušení záchranáři, zdravotní sestry nebo manažeři.
Jaké jsou typické časové rámce pro defusing a debriefing?
Defusing probíhá do 24 hodin po incidentu a trvá 30‑60 minut. Debriefing se koná mezi 72 hodinami a 4 týdny, délka je 60‑90 minut.
Lze CISM použít i v civilních organizacích, jako jsou školy?
Ano, principy peer podpora a strukturovaných setkání jsou aplikovatelné i v školách, firmách či neziskovkách, pokud se dodrží principy confidentiality a proximity.
Jaké jsou hlavní výzvy při zavádění CISM v českých institucích?
Nejčastěji chybí dostatek certifikovaných specialistů, nejasnost rozdílu mezi peer a profesionální péčí a omezené financování. Řeší se to spoluprací s univerzitami a dlouhodobým rozpočtem.
Co dál?
Pokud vás CISM zaujal, první krok je zjistit, zda má vaše organizace certifikovaný tým nebo zda je možné školení naplánovat. Kontaktujte Národní ústav pro další vzdělávání (NÚV) a zjistěte aktuální termíny kurzů. Poté připravte interní protokol, vyberte vhodný prostor a zapojte všechny zainteresované strany - od vedení po front‑line pracovníky. Pamatujte, že CISM není jednorázová „magická“ terapie; je to součást širšího systému podpory, který může zachránit životy a udržet týmovou soudržnost i po nejhorších traumatických událostech.
Napsat komentář