When you’re in therapy, it’s easy to wonder: měření pokroku psychoterapie, proces sledování změn ve vašem emocionálním stavu, chování a myšlenkách během terapie. Also known as hodnocení terapie, it isn’t about checking off a list—it’s about noticing real shifts in how you live, feel, and react. Many people think progress means suddenly feeling happy all the time. But real change is quieter. It’s when you notice you didn’t spiral after a bad day. It’s when you paused before yelling at your partner. It’s when you said ‘no’ without guilt. These aren’t big events—they’re tiny victories that add up.
Terapie není jen o tom, jak se cítíte dnes. Je o tom, jak se chováte za týden, za měsíc, za rok. terapeutický vztah, důvěra a bezpečí, které vám umožňují mluvit o tom, co skutečně trápí, je základ. Bez něj nemáte co měřit. Ale když ho máte, začínáte vidět vzory: co vás rozruší, jak reagujete, kdy se vám daří zastavit autmatické reakce. Některé terapeuty používají jednoduché dotazníky, jiní se spoléhají na vaše vlastní pozorování. Klíč je konzistence. Zapisujte si: kdy jste se cítili lépe? Co se stalo předtím? Kdy jste se cítili zpět? Tyto záznamy jsou vaše osobní mapa pokroku.
prevence relapsu, schopnost rozpoznat varovné znamení a reagovat dřív, než se stav zhorší je jedním z největších ukazatelů úspěchu. Když už nečekáte, že se vám vše zhroutí, když už víte, jak se uklidnit, když už nevěříte, že jste jediný, kdo to prožívá – to je pokrok. Není to o tom, že problémy zmizely. Je to o tom, že už neřídí vaše životy. A to se dá měřit. Ne v procentech, ale v chvílích: kdy jste se napřed napili kávy místo toho, abyste se zavřeli do pokoje. Kdy jste se obrátili k příteli místo k alkoholu. Kdy jste si řekli: „Tohle je těžké, ale nezničí mě.“
Tady v kolekci článků najdete praktické nástroje, které vám pomohou vidět ten pokrok – i když se vám zdá, že nic nejde. Od toho, jak si vytvořit vlastní deník změny, až po to, kdy je čas změnit terapeuta, protože se vám zdá, že se nic nemění. Najdete zde i příběhy o tom, jak lidé překonali odolnou depresi, jak získali kontrolu nad impulzivitou, nebo jak si vytvořili bezpečný plán, když se cítili ztraceni. Všechno to je o tom, jak přestat měřit pokrok podle toho, co říkají jiní, a začít ho měřit podle toho, co znamená pro vás.
Měření pokroku v psychoterapii pomocí sebehodnocení, dotazníků jako CORE-OM a ORS zvyšuje úspěšnost terapie až o 65 %. V Česku se ale používá jen u 28 % terapeutů. Zjistěte, jak tyto nástroje fungují v praxi a proč je stojí za zavedení.
Pokračujte ve čtení