Jak probíhá typické terapeutické sezení: Podrobný průvodce průběhem psychoterapie

Terapeutické sezení není běžná konverzace. Není to rozhovor s přítelem, ani porada s rodinou. Je to strukturovaný, bezpečný prostor, kde se děje něco hlubokého - změna. Každé sezení je jako krok po schodech, které vedou z nepochopení k jasnosti, z bolesti k uvolnění, z izolace k spojení. Ačkoli se může zdát, že terapeut jen naslouchá, ve skutečnosti vede proces, který mění způsob, jakým člověk vnímá sebe i svět.

Co se stane na prvním sezení?

První sezení je jako první krok do neznámého domu. Terapeut tě přivítá, nabídne kávu, ukáže, kde sedět. Nejde o to, aby ti hned všechno vyřešil. Jde o to, aby sis vytvořil pocit, že tady můžeš být sám sebou. Většina terapeutů začne tím, že se představí, vysvětlí, jak se sezení obvykle řídí, a řekne ti, že vše, co řekneš, zůstane v tajnosti. To je klíčové. Bez důvěry se nic neděje.

Potom se ptá: Co tě přivedlo sem? Nechce odpověď ve třech větách. Chce, abys mu řekl, jak se to cítí. Možná ti řekneš, že máš problémy s prací, ale on bude chtít vědět, jak se to projevuje v těle - jestli ti v nohou ztuhly, jestli ti v krku stojí kámen, jestli se během dne chytáš za ruce, protože nevíš, co dělat. Tady se začíná mapovat tvůj vnitřní svět.

Na prvním sezení se také běžně uzavírá tzv. terapeutický kontrakt. To není žádný právní dokument. Je to jen srozumění: Ty se snažíš, já ti pomáhám, nebudeme se snažit o nemožné, a pokud to nebude fungovat, můžeme to zkusit jinak. Některé terapie trvají pár měsíců, jiné roky. Ale první sezení je jen začátek cesty.

Co se děje během běžného sezení?

Po prvním sezení se většinou setkáváš s terapeutem jednou týdně. Každé sezení trvá 50 až 90 minut. Není to žádný rituál. Někdy začneš plakat, někdy se směješ, někdy jen sedíš a mlčíš. A to je v pořádku. Terapeut neříká: Co se děje? Ale spíše: Co teď cítíš? Nebo: Kde to v těle cítíš?

Většina lidí si myslí, že terapeut jim dá odpovědi. Ale ne. Terapeut ti pomáhá najít odpovědi v sobě. Když řekneš: Moje matka mě nikdy nechápala, neřekne ti: Aha, to je důvod, proč máš problémy s důvěrou. Místo toho se zeptá: Kdy jsi naposledy cítil, že někdo tě nepochopil? A pak: Co se stalo potom? A takhle pomalu vytahuje z tebe příběh, který jsi si sám neuvědomoval.

Někdy terapeut použije techniku - třeba řekne: Představ si, že tvá matka sedí tady před tebou. Co bys jí řekl, kdyby tě slyšela? Nebo: Napiš si dopis, který nikdy neodešleš. Nebo: Zkus to říct hlasem, který jsi měl, když jsi byl pětiletý. Tyto věci zní divně, ale často vytáhnou z tebe něco, co jsi dlouho skrýval.

Co je to významný moment v terapii?

Ne každé sezení je stejné. Některá jsou klidná, jiná tě vymětou. Ale jsou tam okamžiky, které se ti zapíší do paměti. Ty se nazývají významné momenty. Jsou to chvíle, kdy něco v tobě praskne. Když například najednou řekneš: Asi jsem se snažil být dokonalý, protože jsem se bál, že když nebudu, nikdo mě nezvládne. A najednou si uvědomíš, že to je ten kámen, který tě tlačil po celá léta.

Tyto okamžiky nejsou plánované. Terapeut je nevyhledává. Oni se objeví, když se všechno sejde - když se cítíš bezpečně, když jsi unavený, když jsi vyslechnutý, když už nemáš sílu dělat si náhledy. A právě v těch chvílích se děje změna. Nejde o to, že bys zjistil nějakou pravdu. Jde o to, že jsi ji cítil.

Různé přístupy - různé sezení

Ne všechna sezení jsou stejná. Záleží na tom, jaký terapeut máš. Kognitivně-behaviorální terapeut se bude ptát: Kdy jsi měl tuhle myšlenku? Co se stalo hned předtím? Jak jsi na to reagoval? A společně si vytvoříte plán, jak si myšlenky přepisujete.

Psychodynamický terapeut se bude ptát: Kdo ti to říkal, když jsi byl malý? Kdo ti vytvořil pocit, že jsi nevážný? Hledá vzory z minulosti, které ti dnes překážejí.

Gestalt terapeut tě může požádat, abys si představil, že tvůj strach je zvíře, které sedí na tvém rameni. A pak se zeptá: Co by to zvíře chtělo říct? Nebo tě vyzve, abys něco řekl hlasem, který jsi nikdy nepoužil.

A v Satiterapii - českém přístupu - můžeš třeba nakreslit svůj strach, nebo si představit, že jsi strom, který se roste. Všechno to slouží jednomu: zvnějšnit to, co je uvnitř.

Je důležité, aby ti terapeut vyhovoval

Některé lidi čekají, že terapeut bude jako superhrdina - chytrý, klidný, vždycky věděl, co říct. Ale to není pravda. Terapeut je člověk. A jako každý člověk má svůj styl, svou energii, svůj způsob komunikace.

Někdy se stane, že se ti terapeut prostě nelíbí. Nemusí to být kvůli něčemu, co řekl. Možná ti jeho hlas připomíná tvoji babičku. Možná ti jeho ticho připadá jako odmítnutí. A to je v pořádku. To neznamená, že terapie nefunguje. To znamená, že ty a tenhle člověk nejste správná kombinace.

Neexistuje „nejlepší“ terapeut. Existuje ten, kterému se těžko říká, že máš strach. Kterému můžeš říct, že tě bolí, a on se nezatváří, že to nechápe. Kterému můžeš říct: Ne, tohle nechci dělat. A on to přijme.

Pokud se ti v prvních pěti sezeních nezdá, že tě nějakým způsobem poznává, nebo se ti nechce mluvit, neváhej se obrátit na jiného. To není selhání. To je inteligentní rozhodnutí.

Co tě čeká po měsících?

Terapie není rychlá léčba. Průměrná terapie trvá 20 až 50 sezení. Některé lidé přestanou po 10, jiní pokračují 2 roky. Záleží na tom, co chceš změnit. Pokud chceš přestat být naivní v lásce, může to trvat déle než, když chceš přestat předčasně vstávat z postele.

Po několika měsících se začneš cítit jinak. Ne tak zatíženě. Ne tak často se budeš ptát: Proč to znovu dělám? Začneš víc vědět, co tě trápí. A když tě něco trápí, budeš mít jasnější představu, co s tím dělat. Někdy to znamená říct někomu, co ti vlastně chceš. Někdy to znamená nechat něco jít. Někdy to znamená prostě přestat se vlastnímu sebeobviňování.

Co se děje na konci?

Terapie se nekončí náhle. Když se cítíš, že jsi dosáhl toho, co jsi chtěl, začneš mluvit o ukončení. Terapeut ti neřekne: Už jsi hotový. Spíše ti řekne: Co se stane, když se něco znovu vyskytne? A společně si vytvoříte plán, jak si s tím poradíš, když už nebudete spolu scházet.

Někteří lidé přestanou s terapeutem, ale nechají si jeho číslo. Když se něco zhorší, vrátí se. To není selhání. To je zdravá péče o sebe.

Co ti terapie nedá?

Terapie ti neřekne, jak máš žít. Neřekne ti, kdo je vinen. Neřekne ti, co máš dělat. Neřekne ti, že ti to všechno vyřeší. Neřekne ti, že jsi dobrý. Neřekne ti, že jsi špatný. Terapie ti dá prostor, abys sám zjistil, kdo jsi, když se necháš být. A to je víc než většina věcí, které se dnes nabízí.

Co stojí terapeutické sezení v Česku?

Cena za sezení se pohybuje od 800 do 2500 korun. Průměr je kolem 1500 Kč. Větší města jako Praha nebo Brno mají vyšší ceny, menší města jako Olomouc nebo Plzeň jsou levnější. Kvalifikace terapeuta hraje roli - terapeut s lékařským diplomem a specializací na psychoterapii může mít vyšší cenu.

Některé pojišťovny (např. VZP, ČSOK) pokrývají až 12 sezení ročně, ale jen pokud terapeut má lékařský titul a je registrován jako psychiatrický psychotherapeut. Většina ostatních terapeutů - i když jsou kvalifikovaní - není pojišťovnami pokrytá. To znamená, že pokud chceš terapii, často musíš platit z vlastní kapsy. Ale pokud to pro tebe znamená změnu života, je to investice, která se vyplatí.

Proč lidé terapii ukončí?

Podle dat z českých praxí se nejčastější důvod ukončení terapie nachází v tom, že klient dosáhl svých cílů - to je 45 %. Další 30 % ukončí kvůli penězům. 15 % kvůli neshodě s terapeutem. A 10 % kvůli změně životní situace - přestěhování, nová práce, rodina.

Ale nejčastější důvod, proč lidé nezačnou terapii? Strach. Strach, že se budou cítit slabí. Strach, že se něco v nich rozbije. Strach, že to nebude fungovat. Ale pokud se rozhodneš jít, uvidíš, že terapie není o slabosti. Je to o odvaze. O odvaze se podívat dovnitř, kde je všechno špinavé, a říct: Tady jsem. A chci být lépe.