Stojíte před dveřmi krizového centra a nevíte, co vás čeká? Nebo se ptáte, jestli vám to opravdu může pomoct, když se cítíte ztracený, vyčerpaný, nebo úplně na dnu? Nejste sami. Každý rok tisíce lidí v Česku přijde do krizového centra ne proto, že jsou „blázni“, ale protože se ocitli v situaci, kterou už nezvládnou sami. A to je přesně ten okamžik, kdy krizové centrum začíná pracovat.
Co je vlastně krizové centrum?
Krizové centrum není nemocnice, není to psychiatrická klinika a ani nejde o klasickou poradnu. Je to místo, kam můžete přijít bez objednávky, bez lékařského doporučení a dokonce anonymně, když se cítíte na pokraji. Může to být po ztrátě blízkého, po násilí, po sebevražedných myšlenkách, po tom, co vás vyhodili z domu, nebo když vaše dítě prožívá něco, co byste si nikdy neuměli představit.
Podle zákona o sociálních službách je krizová pomoc určená pro lidi, kteří se nacházejí v situaci, kde je ohroženo jejich zdraví nebo život - a kteří přechodně nemohou vyřešit problém sami. To znamená: nejde o dlouhodobou terapii, ale o okamžitou, silnou podporu, když je potřeba nejvíc.
Jak to vlastně funguje?
Krizové centrum funguje třemi způsoby - a vy si můžete vybrat ten, který vám nejlépe vyhovuje.
- Ambulantní pomoc - přijdeš, sedneš si s psychologem nebo psychiatrem, promluvíš si o tom, co tě tlačí, a odcházíš. Nemusíš se vracet. Nemusíš mít plán. Můžeš přijít znovu za týden, za měsíc, nebo za rok. Nikdo vás nevyhodí, nezaznamenává se vaše identita, pokud to nechcete.
- Pobytová pomoc - pokud je situace tak špatná, že nemůžete zůstat doma, máte možnost zůstat v centru na 5 až 7 nocí. Jsou tam lůžka, jídlo, klid a lidé, kteří vás neosudují. Tady se neřeší, jestli jste „dobří“ nebo „špatní“ - jde jen o to, abyste přežili následujících 72 hodin.
- Terénní pomoc - když se stane něco hromadného - například dopravní nehoda, požár nebo přírodní katastrofa - tým krizového centra přijede na místo. Nejen aby pomohl jednotlivcům, ale aby zastavil rozšiřování šoku v celé komunitě.
Některá centra, jako Krizové centrum FN Brno, fungují 24 hodin denně, 7 dní v týdnu - i v noc, kdy je svátek, i když je sníh a mráz. A nejde jen o psychologa. V týmu jsou i psychiatři, sociální pracovníci, právníci, lékaři - všechno, co je potřeba, když se život zhroutí.
Kdo je to pro?
Není to jen pro ty, kdo se chtějí „vyplakat“. Je to pro každého, kdo:
- má myšlenky na sebevraždu a neví, kde se obrátit
- byl zasažen domácím násilím a potřebuje bezpečné místo
- se domnívá, že jeho dítě bylo sexuálně zneužito
- ztratil blízkého a nemůže se vrátit ke každodennímu životu
- byl obětí trestného činu a potřebuje pomoc, jak se vypořádat s následky
- je vystaven náhlému sociálnímu rozpadu - například vypuzení z domu, ztráta práce, přímočaré vyhrožování
Neexistuje žádný „správný“ důvod, proč jít do krizového centra. Jen existuje jediný špatný: „Nechám si to na později.“
Co se stane, když přijdete?
Nejde o otázky, které vás zatlačí do rohu. Nejde o to, abyste vysvětlovali, proč jste takhle „nepříjemní“. Nejde ani o to, abyste se snažili znít „logicky“.
První věc, kterou vás někdo ze centra zeptá: „Co vás teď nejvíc tlačí?“ A pak se prostě posadí vedle vás. A poslouchá. Bez přerušování. Bez rychlých odpovědí. Bez toho, aby vás chtěl „napravit“.
Potom se rozhodnou, co je nejnutnější: jestli potřebujete bezpečné místo na noc, jestli potřebujete právníka, jestli potřebujete lékaře, nebo jestli jen potřebujete, aby někdo řekl: „To je strašné. A nemusíte to dělat sám.“
Nejsou tu žádné recepty, žádné léky, žádné dlouhodobé plány. Jen reakce na to, co je právě teď - a to je to, co v krizi funguje.
Co je jiného u dětského krizového centra?
Existuje jen jedno dětské krizové centrum v celé České republice - a to je v Brně. Založené v roce 1992, je jediné pracoviště, které se specializuje na pomoc dětem, které byly sexuálně zneužity, zanedbány nebo týrány.
Tady není prostor pro standardní rozhovory. Děti neříkají: „Můj otec mě zneužíval.“ Říkají to přes hračky, přes kresby, přes ticho. Tým - psychologové, lékaři, právníci, sociální pracovníci - se učí číst tyto jazyky. A nejen pomáhají dítěti - pomáhají i jeho rodičům, pokud je to bezpečné. A pokud není, tak vědí, jak se obrátit na soud, policii, ochranu dětí.
Je to jediné místo v zemi, kde se dítě může cítit bezpečně, aniž by muselo mluvit, aniž by muselo vysvětlovat, aniž by muselo být „silné“.
Proč to funguje?
Protože v krizi nejde o to, abyste měli všechno správně. Jde o to, abyste přežili.
Krizové centrum neřeší vaše minulé chyby. Neřeší, jestli jste dřív byli „dobrý“ manžel, „dokonalý“ rodič nebo „silný“ člověk. Jde o to, abyste dnes přežili noc. A zítra se probudili a nevěděli, jestli budete chtít žít. A pak - možná - se rozhodnete, že ano.
Studie ukazují, že lidé, kteří dostanou krizovou pomoc v prvních 72 hodinách po šoku, mají o 60 % vyšší šanci se vrátit k normálnímu životu. Ne proto, že je někdo „vyléčil“. Ale protože někdo byl tam, když to bylo nejdůležitější.
Kde najít krizové centrum?
V Česku je několik hlavních center:
- Krizové centrum FN Brno - funguje od roku 1989, poskytuje pomoc dospělým od 18 let, 24/7, bez platby.
- Dětské krizové centrum - jediné v ČR pro děti ohrožené sexuálním násilím, sídlo v Brně.
- Krizové centrum Ostrava - má 5 lůžek, terénní tým a dlouhodobou podporu pro dětské oběti trestných činů. Kontakt: 596 110 882-3, [email protected].
Všechna centra spolupracují s policií, soudy, školami, nemocnicemi - ale nevyžadují, abyste se obrátili na ně dříve. Vy přijdete jako první. A oni se připojí.
Co se nestane?
Nikdy vám neřeknou: „To je vaše vina.“
Nikdy vás neodešlou: „Přijďte zítra.“
Nikdy vás nebudou trestat za to, že jste „příliš emocionální“.
Nikdy vás nebudou věnovat jako „případ“ - budete lidí.
Nejde o to, jestli jste „hodný“ nebo „vážný“. Jde o to, že jste tady. A to stačí.
Co dělat, když nevíte, jestli to potřebujete?
Nejste v krizi jen tehdy, když se chystáte skočit z mostu. Krize je i tehdy, když se probudíte a nechcete vstát. Když se vám ztratí chuť jíst. Když se vás někdo dotkne a cítíte se jako kousek kovu. Když se vám zdá, že nikdo nechce slyšet, co říkáte. Když se cítíte, jako byste byli mrtví - a jen někdo dělá pohyb, aby to vypadalo, že žijete.
Než se rozhodnete, jestli to potřebujete - zkuste jen jednu věc: zavolejte. Neříkejte nic. Jen se nechte poslechnout. Jestli vám to nepomůže - nic neztratíte. Jestli vám to pomůže - můžete se vrátit k životu.
Když se vám zdá, že jste sám - jste to ne.
Krizové centrum neřeší vaše problémy za vás. Ale dělá jednu věc, kterou nikdo jiný neumí: je tam. Vždycky. Bez ohledu na to, co jste udělali. Bez ohledu na to, jak jste se chovali. Bez ohledu na to, jestli jste „hodný“ nebo „špatný“.
Nejde o to, že se vám někdo snaží „vyléčit“. Jde o to, že vás někdo neopustil, když se všechno zhroutilo.
A to je víc, než si většina lidí dokáže představit.
Můžu jít do krizového centra bez toho, abych měl lékařské doporučení?
Ano. Krizová pomoc je nízkoprahová - nemusíte mít žádné doporučení, žádný papír, žádnou diagnózu. Stačí, když se cítíte, že už to nezvládáte. Stačí, když potřebujete někoho, kdo vás poslechne. Přijdete, sednete si, a začnete. Anonymně, pokud chcete.
Je krizové centrum zdarma?
Ano. Všechny služby krizového centra jsou zdarma. Neplatíte za návštěvu, za pobyt, za telefonát. Jsou financovány státem a neziskovými organizacemi. Vaše finanční situace nemá žádný vliv na to, zda vám pomohou.
Můžu jít do krizového centra pro dítě?
Ano. Pokud máte podezření, že vaše dítě bylo zneužito, týráno nebo zanedbáváno, můžete přijít do Dětského krizového centra v Brně. Tam se zabývají jen dětmi - s týmem, který ví, jak s nimi mluvit, aniž by je přiměli k vyprávění. Nejde o obvinění, ale o ochranu.
Jak dlouho můžu zůstat v krizovém centru?
Pobyt je krátkodobý - maximálně 7 nocí. Cílem není, abyste tam žili, ale abyste přežili nejhorší chvíli. V té době vám pomohou najít další řešení - bezpečný byt, psychologa, sociálního pracovníka, případně útěk z násilného prostředí.
Je krizové centrum jen pro dospělé?
Ne. Krizové centrum FN Brno pomáhá dospělým od 18 let. Pro děti do 18 let existuje Dětské krizové centrum v Brně. Je to jediné místo v Česku, které se specializuje na pomoc dětem po sexuálním násilí, týrání nebo zanedbání.
Co když se mi nechce mluvit?
Nemusíte mluvit. Můžete přijít a jen sedět. Můžete přijít a plakat. Můžete přijít a dát si kávu. Můžete přijít a neříct nic - a oni vás stejně neodešlou. Krizová pomoc není o tom, abyste „byli dobrý“ klient. Je o tom, abyste byli živý.
Je krizové centrum jen pro ty, kdo mají psychickou nemoc?
Ne. Krizová pomoc není pro nemocné. Je pro lidi, kteří se ocitli v situaci, která je přesahovala jejich schopnosti. To může být ztráta, násilí, vypuzení, zneužití, šok - nejen depresivní porucha. Krize není nemoc. Je to přechodný stav, který každý může zažít.
Mohu přijít v noci nebo v sobotu?
Ano. Všechna krizová centra v Česku fungují 24 hodin denně, 7 dní v týdnu - i v noci, i v sobotu, i v neděli, i na svátky. Pokud potřebujete pomoc, když je všechno zavřené - krizové centrum je otevřené.
Co když jsem se rozhodl, že to nechci?
Nikdo vás nepřesvědčuje. Nikdo vás nezadržuje. Pokud se rozhodnete odejít - odejdete. Nikdo vás nebude sledovat. Nikdo vás nebude hledat. Krizové centrum vás nepřinutí. Je to vaše volba. Ale většina lidí, kteří přijdou, se později vrátí - protože zjistí, že to, co se stalo, není jejich chyba.
Kdo je za tím všechno?
Za krizovými centry stojí týmy psychologů, psychiatrů, sociálních pracovníků, právníků a lékařů - lidí, kteří se rozhodli, že nebudou čekat, až se někdo rozhodne „zavolat“. Budou tam, když je to nejhorší. A nechtějí nic jiného, než aby vás někdo neopustil, když se všechno zhroutilo.
Napsat komentář