Nejste spokojeni? To není selhání - to je signál
Chodíte na terapii už tři měsíce a přesto se cítíte stejně ztěžklí jako na začátku. Nebo vás terapeut při každém sezení přesměrovává na něco jiného, než o čem skutečně chcete mluvit. Možná vás vůbec nevnímá. Nebo vás slyší, ale nechápe. A pak si řeknete: „Možná bych měl změnit terapeuta.“
A hned se vám v hlavě objeví vina: „Neměl bych to dělat. Možná to je jen moje odpor.“ Nebo: „Bude si myslet, že jsem slabý.“
Zapomeňte na to. Změnit terapeuta není známka selhání. Je to známka dospělosti. V terapii nejde o to, aby vás někdo „vyléčil“. Jde o to, aby vás někdo pozoroval, poslechl a vedl tak, že se vám otevřou dveře, které jste si sami zavřeli. Když ty dveře neotevře ten, kdo před vámi sedí, nemáte žádnou odpovědnost za to, že je neotevřel.
Co je opravdu důležité - terapeutický vztah
Podle výzkumů je terapeutický vztah důležitější než konkrétní metoda. Můžete mít nejlepšího terapeuta na světě, který pracuje s kognitivně-behaviorální terapií, EMDR nebo psychodynamikou - ale pokud se s ním necítíte bezpečně, nebudete mluvit. A když nebudete mluvit, nebudete se měnit.
Ten vztah je jako šatník. Když vám šatník sedí, všechno se v něm vejde. Když ne, i nejkrásnější košile se v něm zvlní a ztratí tvar. V terapii je to stejné. Pokud vás terapeut nezajímá, nebo se snaží být „dobrým“, ale nepravdivým, nebo vás přerušuje, když se snažíte říct něco důležitého - to není problém vaší psychiky. To je problém vztahu.
Když je čas změnit terapeuta? Tři jasná znamení
Ne každá nepohoda znamená, že je čas odejít. Terapie není vždy příjemná. Často je bolestná. Ale některé věci už nejsou jen nepohodlí - jsou varováním.
- Po třech sezeních se stále necítíte v bezpečí. První sezení je často nejstrašnější. Druhé je trochu lepší. Třetí by mělo být ten moment, kdy si řeknete: „Tady můžu být sám se sebou.“ Pokud po třech sezeních to nevnímáte jako bezpečné místo, je čas zkusit někoho jiného. Nečekáte, že vás někdo „miluje“ - ale že vás vidí.
- Terapeut vás tlačí, místo aby vás vedl. Pokud vás přerušuje, aby vám řekl, co máte cítit, nebo vás přesměrovává na „správné“ řešení, které vám nevadí - to je červená vlajka. Terapeut není instruktor, je průvodce. Pokud vás tlačí k něčemu, co vám neodpovídá, je to jako, kdyby vás někdo v noci zvedl z postele a řekl: „Teď jdeš běhat.“
- Nevíte, o čem se vlastně bavíte. Pokud po každém sezení řeknete: „To jsem se vůbec nezeptal, co jsem chtěl,“ nebo „Zůstal jsem s tím, co jsem přišel říct,“ - to není normální. Terapie je vaše cesta. Terapeut by měl být ten, kdo vás vede, ne ten, kdo vás ztrácí.
Nejprve promluvte - ale ne čekat věčně
Než rozhodnete o změně, zkuste jednu věc: promluvte s terapeutem. Ne jako útok. Ne jako výčitka. Ale jako pozorování: „Cítím, že se mezi námi něco nezachycuje. Nevím, jestli je to já, nebo to, jak to děláme. Mohli bychom o tom promluvit?“
Toto je test. Kvalitní terapeut se nezatváří, že je to vaše chyba. Neřekne: „To je normální.“ Neřekne: „To je jen odpor.“ Řekne: „Děkuji, že jsi to řekl. Pojďme se na to podívat.“
Co když to neřekne? Co když se vyhýbá, převádí odpovědnost na vás nebo se jen usměje a změní téma? Pak už nejde o to, jestli je terapeut dobrý. Jde o to, jestli je bezpečný. A bezpečný terapeut nebojí se otevřenosti. Když vás nezvládne, neznamená to, že jste špatný klient. Znamená to, že není ten správný pro vás.
Nečekáte na pět sezení. Nečekáte na deset. Pokud po dvou pokusech o otevřenou komunikaci nic nezmění - jděte dál.
Jak bezpečně ukončit spolupráci - bez viny, bez výčitek
Neexistuje žádný správný způsob, jak říct: „Už nechci chodit k tobě.“ Ale existuje jednoduchý a důstojný.
Neříkejte nic. Ano, opravdu. Pokud nechcete mít další konflikt, nepotřebujete vysvětlovat. Prostě si rezervujete sezení u jiného terapeuta. Když přijde čas vašeho dalšího sezení u původního - jednoduše nezavoláte. Neodpovíte na e-mail. Nezavoláte. Neřeknete nic.
Terapeut nezjistí, že jste změnili. A pokud se k němu jednou vrátíte - nebudete muset vysvětlovat, proč jste odešli. On vás nebudou ptát. To je standardní praxe. To není útěk. Je to respekt k vaší autonomii.
Nebo - pokud chcete - můžete napsat krátkou zprávu: „Děkuji za vaši práci. Cítím, že potřebuji jiný přístup. Žádám o ukončení spolupráce.“
Neříkejte: „Vy jste špatný.“ Neříkejte: „Nechápu, co děláte.“ Neříkejte nic, co by vás mohlo zatížit později. Stačí jen: „Děkuji. Ukončuji.“
Jak najít nového terapeuta - bez zmatek a ztrát
Hledání nového terapeuta je jako hledání nového kamaráda. Nemůžete ho vybrat podle fotky. Musíte ho poznat.
- Začněte s doporučením. Pokud znáte někoho, kdo chodí na terapii, zeptejte se. Nejčastější cesta je: „Koho máš?“
- Použijte oficiální seznamy. V České republice máte přístup k databázím jako Terapie.cz nebo HedePy. Tam najdete terapeuty s ověřeným vzděláním a certifikací.
- Zkuste tři nebo čtyři. Není divu, že se lidé cítí ztracení. Každý terapeut má jiný styl. Někdo je klidný, někdo je přímý. Někdo se ptá, někdo mlčí. Zkuste tři. První sezení je jen test. Neříkejte: „To je on.“ Řekněte: „Zkusím ještě jedno.“
- Zeptejte se na kontrakt. Dobrý terapeut vám během prvního sezení navrhne „terapeutický kontrakt“ - krátký cíl, který vás vede. Například: „Chci přestat mít noční paniky.“ Ne: „Chci se zjistit.“
- Uvažujte o ceně. Privátní terapeut v Česku stojí 800-1500 Kč za hodinu. Některé pojišťovny přispívají - ale jen na některé metody a jen s určitými terapeuty. Zkontrolujte, co vaše pojišťovna pokrývá.
Proč se to opakuje - a co když vždycky „není on“?
Někdo změní tři terapeuty. A pak řekne: „Vždycky to není on.“
Ale co když je to ne „on“ - ale „ty“?
Často se stává, že lidé hledají terapeuta, který by je „vyléčil“ - ne jako průvodce, ale jako zázračníka. A když ten zázračník neexistuje, hledají dalšího. A dalšího. A dalšího.
Tady je klíč: Terapie není o tom, aby vás někdo vyřešil. Je o tom, abyste se naučili řešit sami. Pokud hledáte někoho, kdo vás „odvede“ z bolesti - budete vždycky hledat nového terapeuta. Ale když hledáte někoho, kdo vás naučí, jak se v bolesti orientovat - najdete ho hned.
Je to jako když se učíte plavat. Někdo vás nevytáhne z vody. Ukáže vám, jak dýchat. Jak se pohybovat. A pak vás nechá plavat. Pokud vždycky čekáte, že vás někdo vytáhne - nikdy se ne naučíte plavat.
Co je legitimní motivace pro změnu?
Nikdo vás neosvědčuje, že musíte „dělat terapii správně“. Někdo chce přestat mít nespavost. Někdo chce zjistit, proč se vždycky zamiluje do lidí, kteří ho zraňují. Někdo chce jen přežít den. Všechno je legitimní.
Nemusíte být „hluboký“ klient. Nemusíte mít traumata. Nemusíte mít náladové výkyvy. Stačí, když se necítíte dobře. Stačí, když se cítíte jako v kruhu. Stačí, když vás něco trápí a nemůžete to nechat být.
Terapie není pro „vážně nemocné“. Je pro každého, kdo chce žít lépe. A pokud se někdo z vás rozhodne změnit terapeuta - je to největší krok, který můžete dát. Ne proto, že jste „úspěšný“. Ale proto, že jste odvážný.
Závěr: Vaše cesta - vaše pravidla
Neexistuje žádný „správný“ terapeut. Existuje jen ten, který vám sedne teď. A když se změníte - změní se i potřeby. A když se změní potřeby - změní se i terapeut.
Nebojte se odchodu. Nebojte se hledání. Nebojte se toho, že vás někdo nechápe. Nebojte se toho, že jste „příliš náročný“. Nebojte se toho, že jste „nepřipravený“.
Terapie je o vás. Ne o terapeutovi. Ne o pravidlech. Ne o tom, kolik sezení jste zaplatili.
Je o tom, abyste se mohli cítit jako člověk - ne jako problém.
Můžu změnit terapeuta, i když jsem zaplatil za několik sezení?
Ano, můžete. Platba za sezení není smlouva na dlouhodobou spolupráci. Jde o platbu za službu, která vám nepomáhá. Pokud se cítíte, že terapie nevede nikam, máte právo ji ukončit - i když jste zaplatili. Váš zdravotní stav je důležitější než peníze.
Je špatné, že jsem vyzkoušel tři terapeuty a žádný mi nesedl?
Ne. Je to běžné. Mnoho lidí vyzkouší několik terapeutů, než najdou ten správný. Někdy je to kvůli stylu, někdy kvůli typu přístupu. Někdy je to kvůli tomu, že vy sami nevíte, co chcete - a to je také normální. Každý terapeut vás vede k tomu, abyste si odpověděli na otázku: „Co mi opravdu chybí?“
Co když se terapeut obrátí proti mně, když chci změnit spolupráci?
To je červená vlajka. Kvalitní terapeut nebere změnu jako osobní útok. Pokud vás obviňuje, znevažuje nebo se snaží vás udržet z cítění viny - to není terapeut. Je to někdo, kdo potřebuje vaši závislost. Pokud se tak stane, neváhejte. Odchoďte. A hledejte někoho, kdo vás nezatěžuje.
Je možné se vrátit k původnímu terapeutovi později?
Ano, je možné. Mnoho lidí se vrací k terapeutovi, kterého dříve opustili - ale teď s jiným pohledem, jinými potřebami. Pokud jste neřekli nic, nezjistí, že jste odešli. Pokud jste mu napsali, že ukončujete - můžete se k němu vrátit, když budete chtít. Terapeut je tam pro vás, ne pro sebe.
Jak dlouho trvá, než se začne cítit, že terapie pomáhá?
To závisí na tom, co hledáte. Pokud chcete zmírnit nespavost nebo úzkost - můžete cítit změnu už po pěti sezeních. Pokud hledáte hlubší pochopení sebe sama - může to trvat šest měsíců nebo déle. Klíčové je, abyste po třech sezeních cítili: „Tady můžu být sám se sebou.“ Pokud ne, hledejte jiného.
Napsat komentář