Třískupinové dělení poruch osobnosti je kategorizace deseti poruch osobnosti do tří skupin (klastrů) podle společných rysů, používaná v DSM‑5 a ICD‑10. Tato struktura pomáhá klinikům rychle rozpoznat hlavní charakteristiky a nasměrovat terapii. Pokud vás zajímá, jak se jednotlivé poruchy rozdělují a co to pro vás nebo vaše blízké může znamenat, čtěte dál - rozebere se vše od základního pojmu po současné kritiky a výhledy na budoucnost.
Co je třískupinové dělení a proč vzniklo?
V 80. letech 20. století Americká psychiatrická asociace představila v DSM‑III první systematické rozdělení poruch osobnosti. Rozdělení do tří klastrů (A, B, C) umožnilo seskupit poruchy dle podobnosti chování, emocí a vztahových vzorců. Klastry jsou pak součástí všech hlavních diagnostických příruček, včetně české verze ICD‑10, a slouží jako praktický didaktický nástroj i klinický rámec.
Klastr A - „podivné a excentrické“
Do klastra A spadají tři poruchy, které se projevují odtažitostí, nedůvěrou či neobvyklým myšlenkovým stylem. Mezi nimi jsou:
- Paranoidní porucha osobnosti (F60.0) - neustálá podezřívavost, interpretace neutrálních událostí jako osobních útoků.
- Schizoidní porucha osobnosti (F60.1) - emoční odstup, nedostatek zájmu o sociální vazby a omezená expresivita.
- Schizotypální porucha osobnosti (F60.2) - excentrické myšlení, tendence k magickému uvažování a občasné halucinace pod stresem.
Tyto poruchy jsou relativně vzácné, ale mají vysoký dopad na sociální fungování. Terapie často zahrnuje kognitivně‑behaviorální techniky zaměřené na rozpoznání zkreslených myšlenek a postupné zvyšování sociálního kontaktu.
Klastr B - „dramatičtí a emočně nestabilní“
Klastr B je nejrozmanitější a nejčastěji diagnostikovaný. Zahrnuje čtyři hlavní skupiny:
- Disociální (antisociální) porucha osobnosti (F60.2) - chronické porušování společenských norem, nedostatek empatie a častá manipulace.
- Histrionská porucha osobnosti - potřeba být středem pozornosti, dramatizace emocí a povrchní vztahy.
- Narcistická porucha osobnosti - přehnaná sebehodnota, touha po obdivu a neschopnost cítit viny.
- Emočně nestabilní porucha osobnosti (BPD) - rychlé změny nálad, impulzivita, intenzivní a nestabilní mezilidské vztahy. Dva hlavní podtypy jsou impulsivní a hraniční.
Pacienti z klastra B často vyhledávají akutní péči kvůli sebepoškozování nebo výbuchům hněvu. Dialekticko‑behaviorální terapie (DBT) a režimová psychoterapie ukazují vysokou úspěšnost.
Klastr C - „úzkost a strach“
Klastr C zahrnuje poruchy, kde dominují obavy, nízké sebehodnocení a potřeba kontroly. Patří sem:
- Úzkostná (avoidant) porucha osobnosti - silná sociální úzkost, strach z odmítnutí a vyhýbání se blízkým kontaktům.
- Závislá porucha osobnosti - potřeba neustálé podpory a potíže s rozhodováním bez souhlasu druhých.
- Obsedantně‑kompulzivní porucha osobnosti - rigidita, perfekcionismus, nadměrná potřeba kontroly a potíže s delegováním úkolů.
Tyto poruchy jsou méně nápadné než klastry A a B, ale často vedou k dlouhodobému omezení funkčnosti a nízké kvalitě života. Kognitivně‑behaviorální terapie (CBT) a psychodynamická podpora jsou osvědčené intervence.
Srovnávací přehled klastra A, B a C
| Klastr | Typické poruchy | Hlavní rysy | Četnost v praxi |
|---|---|---|---|
| A | Paranoidní, schizoidní, schizotypální | Podivnost, odtažitost, nedůvěra | ~20 % všech diagnóz |
| B | Disociální, histrionská, narcistická, emočně nestabilní | Emocionální výbuchy, impulzivita, dramatické chování | ~35 % (nejčastější ve klinikách) |
| C | Úzkostná, závislá, obsedantně‑kompulzivní | Úzkost, strach, potřeba kontroly | ~45 % (nejvíce v ambulantní péči) |
Klinické využití a hlavní kritika systému
Pro začínající psychology je třískupinové dělení rychlým vodítkem, ale realita klinické praxe často ukazuje smíšené případy, které se nedají čistě zařadit do jednoho klastru. Studie z Národního centra pro duševní zdraví (2021) uvádí, že 40‑60 % pacientů má souběh dvou nebo více poruch osobnosti. To ztěžuje přesnou diagnózu a může vést k nesprávnému terapeutickému plánu.
Další slabinou je, že klastry neodrážejí neurobiologické podklady. Moderní zobrazovací výzkumy (Formánek 2022) naznačují, že různé poruchy sdílejí částečné struktury mozku, což nenaznačuje striktní oddělení.
Navzdory tomu zůstává klasifikační model užitečný pro komunikaci mezi odborníky a pro edukaci pacientů - většina lidí si po přečtení klastra dokáže uvědomit, kde leží hlavní problém.
Budoucnost: od klastra k dimenzionálnímu přístupu
Poslední vydání DSM‑5‑TR (2022) představuje Alternativní model poruch osobnosti (AMPD), který kombinuje kategorie s dimenzemi (např. úroveň identity, regulace emocí). V České republice probíhá od roku 2021 pilotní projekt na LF UK a VFN v Praze, kde se testuje integrace AMPD do běžné praxe.
ICD‑11, která vstoupila v lednu 2022, už klastry nepoužívá a místo toho kategorizuje poruchy podle závažnosti a konkrétních problémových oblastí. Přechod na tento model by mohl snížit míru komorbidit a usnadnit výběr cílených terapií.
Pro pacienty i terapeuty to znamená, že se v nadcházejících letech bude více hovořit o spektru symptomů než o pevně daných krabicích. Přesto zůstává třískupinové dělení poruch osobnosti užitečným vstupním bodem pro první orientaci a vzdělávání.
Jak se připravit na práci s klastry?
- Seznamte se se základními definicemi - každý klastr má jasně popsané kritéria v DSM‑5 a ICD‑10.
- Vyzkoušejte strukturovaný interview nástroj SCID‑5‑PD, který pomáhá systematicky sbírat data.
- Procvičujte rozpoznání vzorů v supervizích nebo případových studiích - průměrná doba potřebná k jistému rozlišení je 6‑8 týdnů (Českomor ps. 2022).
- Buďte připraveni na komorbidity - připravte si plán, jak kombinovat diagnostické kódy a terapeutické cíle.
- Monitorujte aktuální vývoj - sledujte publikace o AMPD a ICD‑11, abyste byli připraveni na změny v praxi.
Často kladené otázky
Proč jsou poruchy osobnosti rozděleny do tří klastrů?
Rozdělení usnadňuje rychlé rozpoznání hlavních symptomových skupin, což zrychluje diagnostiku a komunikaci mezi odborníky.
Jaký je hlavní rozdíl mezi klastry B a C?
Klastr B se vyznačuje emotivním, často dramatickým chováním (např. BPD, narcismus), zatímco klastr C je charakterizován úzkostnými a kontrolními tendencemi (např. úzkostná porucha).
Může se u jednoho jedince objevit porucha z více klastrů?
Ano, komorbidita je častá - až 60 % pacientů má souběžně poruchy z různých klastrů, což vyžaduje individuální přístup.
Jaký vliv má přechod na ICD‑11 na klinickou praxi?
ICD‑11 už nepoužívá klastry, místo toho kategorizuje poruchy podle závažnosti a specifických oblastí, což může zjednodušit výběr terapie a snížit diagnostické překryvy.
Kde mohu najít nástroj SCID‑5‑PD v češtině?
Standardizovaný rozhovor byl přeložen a je dostupný na webu Psychiatrické nemocnice Bohnice od roku 2019.
Toto je jen úvod do komplexního tématu. Pokud potřebujete detailnější informace o konkrétní poruše nebo o terapeutických metodách, doporučuji podívat se na odbornou literaturu nebo se obrátit na zkušeného psychologa.
Napsat komentář