Diagnostický úvod v psychoterapii: krok za krokem Anamnéza a formulace problému

Diagnostický úvod v psychoterapii: krok za krokem Anamnéza a formulace problému

Když vstoupíte do první poradny, nejde jen o přivítání a krátký rozhovor. Diagnostický úvod je první a zásadní část terapie, během které terapeut i klient sbírají data, zkoumají souvislosti a společně vymezují, co bude hlavním cílem další práce.

Co je diagnostický úvod v psychoterapii?

Diagnostický úvod v psychoterapii je strukturovaný proces, který kombinuje sběr anamnestických informací, posouzení léčitelnosti a vytvoření terapeutického kontraktu. Podle Vymětala (2005) zahrnuje přijetí pacienta, první interview, anamnestický rozhovor, posouzení léčitelnosti, formulaci kontraktu a až poté zahájení systematické psychoterapie. Každý krok je propojen, i když v učebnicích bývá oddělen kvůli přehlednosti.

Kroky úvodního sezení

Standardní rámec podle EFPP (2010) rozděluje první čtyři sezení takto:

  • Sezení 1 - přijetí a vytvoření bezpečného prostředí
  • Sezení 2 - anamnestický rozhovor (sběr dat)
  • Sezení 3 - posouzení léčitelnosti a definice diagnostického závěru
  • Sezení 4 - společná formulace problému a uzavření terapeutického kontraktu

Každé sezení trvá 50‑60 min a během nich terapeut stráví cca 70 % času nasloucháním a 30 % kladením cílených otázek (EFPP).

Anamnestický rozhovor - co sbírat?

Rozhovor by měl pokrýt pět hlavních oblastí:

  1. Současné potíže - co klient vnímá jako hlavní problém (30 % času)
  2. Vývojová historie - klíčové životní události, vztahy, školní a pracovní zkušenosti (25 %)
  3. Vztahové kontexty - rodinné, partnerské a sociální sítě (20 %)
  4. Zdravotní stav - fyzické onemocnění, léky, neurologické podmínky (15 %)
  5. Životní podmínky - bydlení, finance, vzdělání (10 %)

Terapeut používá techniky dotazování, aktivního naslouchání a rekapitulace. V psychodynamickém přístupu se také věnuje neverbální komunikaci a pocitům, které klient v terapeutovi vyvolává.

Terapeut ukazuje na mapu s pěti oblastmi během anamnestického rozhovoru.

Formulace problému a SMART cíle

Po 2‑4 sezeních by se měla společně vytvořit formulace problému. Ideální je použít model SMART:

  • Specifické - jasně definovaný konkrétní problém
  • Měřitelné - jak budeme poznávat změnu?
  • Dosažitelné - realistické v rámci času a zdrojů
  • Relevantní - souvisí s hlavními životními cíli klienta
  • Časově omezené - stanovíme termín revize

Výstupem je terapeutický kontrakt, který je podepsán oběma stranami a slouží jako mapa pro další práci.

Psychiatrický vs. psychodynamický přístup - srovnání

Klíčové rozdíly mezi psychiatrickým a psychodynamickým diagnostickým úvodem
Aspekt Psychiatrický (deskriptivně‑explorační) Psychodynamický (vztahově‑dynamický)
Hlavní cíl Zachycení patologie, použití DSM‑5/ICD‑11 Umístění problému do vývojového a vztahového kontextu
Počet sezení úvodního procesu 1‑3 sezení 3‑5 sezení
Role neverbální komunikace Minimální, soustředí se na verbální data Klíčová - terapeut vnímá a reflektuje své pocity
Standardizace Vysoká - využívá standardních diagnostických kritérií Nižší - subjektivita a individuální interpretace
Rizika Redukcionismus, opomenutí kontextu Přehnaná subjektivita, obtížná měřitelnost

V praxi mnoho terapeutů kombinuje oba přístupy - hybridní model, který 2021 využívalo 68 % českých psychoterapeutů (EFPP, 2021).

Praktické tipy a časté chyby

1. Neztrácejte čas na nadbytečné papíry - soustřeďte se na klíčové oblasti uvedené výše. 2. Udržujte rovnováhu mezi empatií a analytickým postojem - přílišná emocionalita může ztížit objektivní sběr dat. 3. Zapojte klienta do formulace problému - podle Norcrosse (1999) rovnocenný přístup posiluje motivaci a spolupráci. 4. Dokumentujte každé sezení - zákon č. 372/2011 Sb. vyžaduje záznam anamnézy, závěru a kontraktu. 5. Využijte digitální nástroje - online dotazníky před první schůzkou šetří čas a zvyšují přesnost dat (průzkum 2023).

Terapeut a klient podepisují smlouvu před holografickými SMART cíli.

Legislativní požadavky a dokumentace

V ČR je diagnostický úvod regulován zákonem č. 96/2004 Sb. a zákonem č. 372/2011 Sb. Terapeut musí doložit:

  • Kompletní anamnézu (psaný i elektronický záznam).
  • Psychodiagnostické závěry (např. DSM‑5/ICD‑11 kódy).
  • Terapeutický plán včetně SMART cílů.
  • Podpisy terapeuta a klienta na terapeutickém kontraktu.

Minimální počet sezení pro uzavření úvodu je 2, maximální 4 - dle standardů EGPP a Ministerstva zdravotnictví ČR (2021).

Budoucí trendy a digitální podpora

Nové standardy (č. 78/2021) zahrnují posouzení sociálního kontextu a zdrojů klienta. Technologie hrají stále větší roli:

  • Mobilní aplikace pro sběr předklinických dat - použité 42 % terapeutů v Praze (2023).
  • Umělá inteligence pro předběžnou analýzu symptomů - pilotní projekt v Olomouci (2024).
  • Kulturovědomá diagnostika - integrace kulturních faktorů dle etického kodexu ČPČS (2022).

Do roku 2025 by měl být ve 75 % případů diagnostický úvod součástí multidisciplinárního posudku (studie EUH 2022), což podpoří spolupráci s psychiatry, sociálními pracovníky a fyzioterapeuty.

Často kladené dotazy

Kolik sezení obvykle trvá diagnostický úvod?

V praxi se pohybuje mezi 2 a 4 sezeními, což odpovídá standardům EFPP a Ministerstva zdravotnictví ČR. Delší úvod (5 sezení) se používá u psychodynamického přístupu, kde je potřeba hlouběji prozkoumat vztahové a vývojové kontexty.

Mohu použít standardní diagnostické nástroje jako DSM‑5 i v psychodynamickém přístupu?

Ano, DSM‑5 nebo ICD‑11 mohou sloužit jako rámec pro popis symptomů, ale psychodynamický terapeut je doplní o subjektivní výklad a kontextuální analýzu, aby zachytil nejen patologii, ale i dynamiku vztahů a životní příběh.

Jaký je rozdíl mezi terapeutickým kontraktem a smlouvou?

Kontrakt je psychologický nástroj, který stanoví cíle, frekvenci sezení, role a očekávání. Nejedná se o právní smlouvu, ale o oboustranný souhlas, který je zaznamenán a podepsán jako součást dokumentace.

Jaké jsou nejčastější chyby při formulaci problému?

Mezi časté chyby patří: (1) příliš široká formulace, která nedává konkrétní cíl; (2) nedostatečná zapojení klienta, což snižuje motivaci; (3) opomenutí SMART kritérií, což ztěžuje měření pokroku; (4) ignorování sociálního kontextu, který může ovlivnit výsledky.

Kde mohu najít šablony pro dokumentaci diagnostického úvodu?

Ministerstvo zdravotnictví ČR zveřejnilo přílohu č. 65 VP Psychoterapie, která obsahuje vzorové formuláře. Dále jsou dostupné šablony na webu České psychoterapeutické společnosti a v učebnicích klinické psychologie.

Napsat komentář

Nejnovější příspěvky